Demonstrující Palestinci zranili v Gaze francouzskou ministryni

Podle agentury DPA si demonstranti nejen lehali před její vůz a házeli na něj vejce a boty, ale také po něm skákali. Nakonec je milice hnutí Hamás rozehnala.

Ještě více demonstrantů se ale shromáždilo před budovou OSN v pásmu, kde byla její první zastávka. Palestinci tam pokračovali v protestech stejným způsobem. AP uvedla, že ministryni jedna bota těsně minula, když nastupovala do jeepu.

Palestinci útočili na kolonu, i když vezla ministryni do nemocnice.

Palestince pobouřilo čtvrteční prohlášení na podporu izraelského vojáka Gilada Šalita, které bylo omylem arabským vysíláním izraelského rozhlasu přiřčeno Alliotové-Marieové. Větu, že "zadržování rukojmího bez toho, aby se mohl setkat se zástupci Červeného kříže, je válečný zločin", přitom pronesl otec vojáka Noam Šalit.

Alliotová-Marieová při svém setkání s Noamem Šalitem slíbila, že bude intervenovat u Evropské unie, aby se vězeň mohl se zástupci Červeného kříže setkat.

Palestincům, navíc vadilo, že v souvislosti se Šalitem nebyly zmíněny stovky palestinských vězňů v izraelských žalářích.

Policie Hamásu nakonec protestující dav rozehnala a ministryni umožnila průjezd.

Alliotová-Marieová přitom potvrdila, že Evropská unie nadále trvá na tom, že hranice z roku 1967 jsou základem pro izraelsko-palestinská mírová jednání. Palestina v hranicích z roku 1967 zahrnuje západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a východní Jeruzalém, který Izrael jednostranně anektoval.

Palestinský stát ale EU uzná ve vhodné chvíli a podle francouzské ministryně jsou jedinou cestou k jeho vytvoření mírové rozhovory.

Ukazuje se, že Palestinci v Gaze už nevnímají, že EU má vstřícnější postoj, než USA. Navíc se situace vyhrocuje, protože izraelská vláda Benjamina Netanjahuja není ochotna ke kompromisům co se týká zmrazení výstavby. Navíc začíná uvažovat o přepisování hranic, aby jeho součástí byly židovské osady na Západním břehu Jordánu i Východní Jeruzalém, který chtějí mít Palestinci jako svoje hlavní město.

Norský ministr zahraničí Jonas Gahr Störe ale minulý pátek naznačil, že by některé evropské země mohly jednostranně uznat palestinský stát, pokud se nepodaří obnovit mírová jednání, která jsou zablokovaná od té doby, co Izrael obnovil výstavbu na okupovaných územích získaných v šestidenní válce v roce 1967.

Navíc by podle něj mohly evropské země zastavit pomoc Palestincům, která v posledních 17 letech činila 300 miliónů dolarů ročně. Podle mezinárodního práva je totiž za fungování okupovaného území zodpovědná okupační mocnost.

V poslední době uznaly Palestinu jihoamerické země Argentina a Brazílie, což vládu židovského státu pobouřilo. [celá zpráva]

Ruský prezident Dmitrij Medvěděv v úterý potvrdil v Jerichu , že Moskva uznala nezávislý palestinský stát v roce 1988 a na tomto postoji bývalého Sovětského svazu se nic nezměnilo. Podpořil zároveň vyhlášení nezávislé Palestiny s východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Medvěděv v Jerichu jednal s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem.

Na společné tiskové konferenci v Jerichu Abbás připomněl, že Rusko bylo jedním z prvních států na světě, které uznaly stát Palestina v roce 1988. Medvěděv dodal, že Rusko učinilo svou volbu už dávno. "Podporovali jsme a budeme podporovat nezadatelné právo palestinského lidu na nezávislý stát s východním Jeruzalémem jako hlavním městem," řekl.

V současnosti se arabské státy pokoušejí také prosadit v Radě bezpečnosti OSN rezoluci odsuzující izraelskou kolonizaci palestinských území. Hlasování o návrhu rezoluce se ale nečeká v nejbližších dnech, protože předkladatelé se snaží přesvědčit USA, aby při něm neuplatnily své právo veta.

V neděli současně předák Hamásu Ismaíl Haníja uvedl, že se začne s obnovou všech budov zničených nebo poškozených při válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009. Neuvedl ale, odkud se na rekonstrukci získají prostředky.