Cipi Livniová se chce stát druhou izraelskou premiérkou po Meirové

„Chci být premiérkou, abych prosadila změny a opravy, protože (veřejnost) už nemá důvěru k politikům. Důvěru je třeba obnovit. Veřejnost chce vědět, že jejich vůdcové dávají přednost zájmům země a respektují zákon,“ vysvětlila svou kandidaturu.

Současný premiér Ehud Olmert ve středu oznámil, že odstoupí z funkce právě kvůli šesti obviněním z korupce.Livniová od něj dala ruce pryč už loni, kdy se zjišťovalo, kdo je odpovědný za neúspěch Izraele ve válce s libanonským Hizballáhem v roce 2006. Když vyšetřovací komise přisoudila velkou část odpovědnosti právě Olmertovi, vyzvala jej otevřeně k odchodu z funkce.

To jí premiér nezapomněl. O ministryni otevřeně mluví jako o „lhářce, zasazující rány do zad“. Dává tak najevo, že Livniová neřekla před vyšetřovací komisí pravdu. Izraelská média uvádějí, že ve snaze snížit její šance je dokonce ochoten předčasně odstoupit z funkce a předat ji ministru dopravy Šaulu Mofazovi, hlavnímu rivalovi ministryně zahraničí.

Ještě před pár týdny se zdálo, že bývalý náčelník generálního štábu Mofaz nemá proti „paní Čisté“ moc šancí. Pak ze sebe začal dělat záruku bezpečnosti Izraele a nešetřil tvrdými slovy.

Na to Izraelci slyší: šance Mofaze vzrostly i navzdory tomu, že jedna z jeho ostrých hlášek na adresu Íránu vedla k prudkému skoku ve světových cenách ropy. Nyní průzkumy ukazují, že podpora pro oba politiky je téměř vyrovnaná: 47 procent dotázaných podporuje Livniovou, za Mofazem jich stojí 45 procent. Do primárek 17. září má tedy Mofaz šanci získat náskok.

Není proto náhodou, že týž den, kdy Livniová ohlašovala kandidaturu, poprvé potvrdila i působení v izraelské výzvědné službě. „Čtyři roky jsem sloužila v Mossadu,“ řekla armádnímu rozhlasu. Dala tak najevo, že i ona ví, co to znamená hájit bezpečnost své země.

O této části života Livniové přinesl před pár týdny nové informace britský The Sunday Times. „Nebyla úřednicí,“ řekl jeden z jejích exkolegů. Podle listu vyrážela ze své „základny“ v Paříži na cesty po celé Evropě. Při nich se v letech 1980–1983 aktivně podílela na „lovu“ Palestinců spjatých s bojem proti Izraeli a s terorismem.

Livniová působila v Evropě v době, kdy byl v Aténách zabit předák Organizace pro osvobození Palestiny Mamún Merajš. Dva střelci na motorce spustili palbu na jeho vůz. Palestinec byl na místě mrtev, jeho tři malé děti utrpěly zranění.

Izraelci tuto informaci odmítli jako pokus poškodit Livniovou. Nedá se ale zapřít její rodinné zázemí. Její rodiče byli členy radikální židovské skupiny Irgun, která bývá označována za teroristickou. Irgun se smutně proslavil pumovým útokem na hotel Krále Davida v Jeruzalémě, při němž v roce 1946 zahynulo mnoho civilistů.

Její matka se podílela na přepadech vlaků. „V převleku za těhotnou jsem v jednom z nich ukořistila 35 tisíc liber. Potom jsme vyhodili do povětří jeden vlak na trati Jeruzalém–Tel Aviv,“ řekla ještě za svého života.