Článek
„Je úděsné, když jste lékař v malé nemocnici, plné desítek až stovek pacientů, kteří se dusí, a vy nevíte, co dělat. Hlavním důvodem, proč byl chlór v Sýrii použit, byla snaha vyvolat paniku a donutit lidi utéct,“ domnívá se Sahlúl.
V případě úterního útoku v Idlibu není jasné, jaká chemická látka byla použita. [celá zpráva] První zprávy uváděly chlór, syrští záchranáři ale hovořili o příznacích odpovídajících otravě nervovým plynem, například sarinem. Na drastických záběrech z místa útoku jsou vidět jak mrtví, včetně malých dětí, tak zranění, kteří se zmítají v křečích ve snaze nadechnout se. Od úst jim při tom jde pěna.
Na tom, jaká látka je použita, ale příliš nesejde. Efekt je stejný. Lidé umírají v bolestech a lékaři jsou bezbranní. Hlavním rozdílem mezi sarinem a chlorem je v případě zneužití v boji fakt, že je chlor je mnohem snáz dostupný. Používá se totiž k dezinfekci a k celé řadě dalších procesů v chemickém průmyslu.
Naprostý chaos
„Na nebi byly pořád vrtulníky, neustále jsme je slyšeli a nevěděli jsme, kdy zaútočí na nemocnici. Pacienti byli na židlích i na zemi, chodil jsem do jednoho k druhému, byl to chaos,“ vylíčil Al-Džazíře další lékař Muhammad Tinnárí, který před dvěma roky lety ošetřoval raněné po chemickém útoku chlórem v syrské obci Sarmin.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch zaznamenala od roku 2014 čtyřiadvacet případů použití chlóru, při nichž zemřelo 32 lidí, a stovky dalších utrpěly zranění. Skutečné číslo ale bude zřejmě daleko vyšší. Podle Syrsko-americké lékařské asociace byl od začátku syrské války v roce 2011 chlór použit ve 109 případech.
S Asadem jsme studovali
„Hlavním důvodem, proč byl chlór používán, bylo, aby lidé prchli. A to je přesně to, co ve většině případů udělali,“ řekl bývalý prezident syrsko-americké lékařské asociace Sahlúl Al-Džazíře. Se syrským prezidentem Bašárem Asadem studoval v 80. letech minulého století v Damašku medicínu. Zná ho, a tak ho šokovalo, čeho je údajně schopen.
„Byl kolegiální, pokorný a hovorný. Nikdo nečekal, že bude dohlížet na zkázu své země, cílit na nemocnice a lékaře, zneužívat brutální násilí na civilistech, včetně únosů a mučení, nebo používat chemické zbraně,“ domnívá se Sahlúl. Asad již v minulosti několikrát odmítl, že by jeho armáda použila chemické zbraně.
„Chci, aby Asad viděl tváře dětí, které se vzbudily uprostřed noci a začaly se dusit. Chci, aby si představil tu paniku rodiny tálibánce, která se schovala ve sklepě páchnoucím dezinfekcí a jejíž děti se začaly dusit. Jak s nimi rodiče spěchali do polní nemocnice. Všichni ale zemřeli,“ uzavřel Sahlúl příběhem jedné z rodin, kterou chemický útok připravil o život.
O reakci světového společenství na úterní chemický útoku v Idlibu, bude ve středu jednat Rada bezpečnosti OSN. [celá zpráva]