Chceme odchod všech cizích vojáků z naší země, vyzval parlament v Iráku

Iráčtí poslanci také podle agentury Reuters vyzvali vládu, aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která v roce 2014 ovládla rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku. Nyní už podle poslanců není pomoc koalice potřeba, neboť „vojenské operace byly ukončeny a bylo dosaženo vítězství”.

Na začátku zasedání parlamentu v Bagdádu premiér Ádil Abdal Mahdí poslancům doporučil, aby podnikli urychlené kroky k odchodu zahraničních vojáků ze země. Bude to podle něho v zájmu Iráku i Spojených států.

„I přes vnitřní a vnější obtíže, jaké nás možná čekají, je to v principu a praxi to nejlepší pro Irák,” řekl Mahdí. Uvedl, že v letech 2011 až 2014 v Iráku žádní zahraniční vojáci nebyli a vztahy s USA kvůli tomu podle něho neutrpěly.

Smrt Sulejmáního a Muhandise označil premiér Iráku za politický atentát. S íránským generálem se měl premiér Mahdí podle svých slov v pátek sejít.

Koalice proti IS vedená Spojenými státy už dříve oznámila, že pozastavuje výcvik a podporu iráckých bezpečnostních sil kvůli opakovaným raketovým útokům na základny, kde jsou její vojáci rozmístěni. V rámci této koalice působí v zemi asi 5200 amerických vojáků.

Severoatlantická aliance (NATO) už v sobotu oznámila, že pozastavuje v Iráku svoji výcvikovou misi, na jejíž práci se podílí také čeští vojáci.

Irácké ministerstvo zahraničí si v neděli kvůli opakovaným americkým náletům, jejichž obětí se stal i Sulejmání, předvolalo velvyslance USA. Takové jednání je „nehorázným narušením suverenity Iráku a mezinárodního práva a norem, jež upravují vztahy mezi zeměmi a které zakazují využívat území jedné země k útokům na jiný stát”, uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Resort také informoval, že u generálního tajemníka OSN a Rady bezpečnosti OSN podal kvůli americkým útokům na iráckém území oficiální stížnost. Radu bezpečnosti OSN Irák vyzval, aby údery odsoudila.

Sulejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů.