Článek
Západ se obává, že Írán usiluje o jadernou bombu, což však Teherán popírá. Jedním z možných scénářů je podle Britů americký raketový útok proti íránským jaderným zařízením. Spojené státy by v takovém případě měly podporu britské armády, uvedli představitelé s tím, že ovšem někteří členové vládní koalice by k tomu měli vážné výhrady. Zřejmě tím naráželi na liberální demokraty vládnoucí společně s konzervativci.
Plánovači zvažují, kde by v případě útoku měly být nasazeny britské válečné lodě a ponorky vybavené střelami s plochou dráhou letu Tomahawk. Předpokládají také, že Američané by stejně jako už v minulosti požádali o možnost využívat ke svým útokům základnu na britském ostrově Diego García v Indickém oceánu.
Britové eventuálně počítají s převážně vzdušnými údery s přispěním námořnictva. Nemají žádné plány pro pozemní invazi, i když některé zdroje poznamenaly, že „menšího počtu zvláštních sil“ v terénu by mohlo být rovněž třeba. Britské letectvo by mohlo také provádět pozorovací mise a ve vzduchu doplňovat palivo bojovým letounům.
Útok v brzké době nepředpokládají
Ačkoliv ministerstvo obrany podle jednoho se zástupců „neustále připravuje plány pro nejrůznější situace ve světě“, množství představitelů, s nimiž Guardian hovořil, potvrdilo, že Írán se svými ambicemi je po skončení bojů v Libyi znovu v centru pozornosti. Dali na srozuměnou, že brzký útok nepředpokládají, přijde-li vůbec. Není pravděpodobné, že by americký prezident Barack Obama zavelel k úderu před prezidentskými volbami v listopadu příštího roku, v nichž plánuje prezidentské křeslo obhájit.
Zástupci britské obrany ale upozornili, že situace se může změnit. Naznačili rostoucí znepokojení nad novými informacemi ohledně íránského programu a odmítavým postojem Teheránu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) má příští týden zveřejnit zprávu s novými poznatky nasvědčujícími, že by Íránu mohlo jít o nukleární zbraň.
Odhaduje se, že Írán už má dostatek obohaceného uranu na výrobu dvou až čtyř jaderných bomb.
Prezident Obama původně po svém nástupu do Bílého domu dával Íránu rok na to, aby se svého programu vzdal výměnou za dolary a obchodní kontrakty, ale Teherán to odmítl. Nepomáhají příliš ani sankce západu. Britské zdroje navíc tvrdí, že se íránský program již zcela vzpamatoval po počítačovém útoku důmyslného viru Stuxnet, jenž v zařízení na obohacování uranu v Natanzu vyřadil z provozu až polovinu centrifug, a v příštích 12 měsících by mohl mít v ústraní dostatek materiálu, aby mohl pokračovat ve vývoji na novém, utajovaném místě.[celá zpráva]
„Za 12 měsíců bychom si nemuseli být jisti, že (laboratoře) naše střely zasáhnou. Takže se pole příležitosti zužuje,“ řekl jeden ze zástupců ministerstva.
Íránský jaderný program činí vrásky hlavně Izraeli. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v minulosti opakovaně hovořil o zničení židovského státu. V Jeruzalémě údajně prosazuje preventivní útok proti íránským zařízením hlavně premiér Benjamin Netanjahu. Zatím neúspěšně, píší agentury.