Chudý Afghánistán ukrývá bohatství za biliony dolarů. Ví to nejen Čína

David Petraeus, bývalý vrchní velitel amerických jednotek v Afghánistánu, se před jedenácti lety rozplýval nad „dechberoucími“ zásobami surovin v této neúrodné zemi. „Stačily by na to, aby se válkou zničená země stala předním dodavatelem surovin,“ sliboval si Petraeus.

Naděje generála a elit země se nenaplnily, protože pokračující boje s Tálibánem a politická nestabilita země bránily ekonomicky výhodnému a rozumnému využívání nerostných zdrojů. Kdysi je objevili ruští okupanti, kteří se o své poznatky později podělili s Američany. Podle Americké geologické služby (USGS) však 70 procent území Afghánistánu zůstává neprozkoumané.

Po odchodu USA a jejich západních spojenců vidí vlády ostatních zemí šanci získat vytoužené suroviny z této země. Zejména Čína o sobě dává vědět a nabízí novým vládcům v Kábulu pomoc v krizi. Po afghánských přírodních zdrojích touží také Írán, Indie a Turecko.

Američtí geologové odhadují, že Afghánistán má suroviny v hodnotě tří bilionů dolarů (65,1 bilionu Kč). Podle listu The Wall Street Journal se v půdě nacházejí stejně velké zásoby lithia jako v Bolívii, kde leží údajně největší světová naleziště této suroviny.

Má potenciál stát se „Saúdskou Arábií lithia“, citoval The New York Times z interní zprávy amerického ministerstva obrany před deseti lety. Lithium je potřebné pro dobíjecí baterie, které se používají například v mobilních telefonech, noteboocích nebo elektromobilech.

Také železné a měděné žíly jsou zřejmě obrovské. Podle amerických odborníků je to dost na to, aby se podzemí stalo páteří afghánské ekonomiky.

Americká geologická služba však ve své poslední zprávě o Afghánistánu vyjadřuje skepsi, že se to může podařit, protože země – bez ohledu na nestabilní bezpečnostní situaci – nemá potřebnou infrastrukturu. Nefunguje zde ani těžební průmysl, ani silnice či železnice potřebné pro vývoz. Podle USGS by se těžba surovin a jejich následná přeprava ze země mimořádně prodražily.