Biden varuje Izrael: Neoslabujte demokracii, jinak jsou naše vztahy v ohrožení

„Americko-izraelské vztahy by mohly utrpět nenapravitelné škody (…) Podmínkou jejich pokračování v současné podobě je, aby obě země sdílely stejné demokratické hodnoty,“ zní klíčová pasáž z rozhovoru, který americký prezident Joe Biden v úterý poskytl elitnímu komentátorovi listu The New York Times (NYT) Thomasi Friedmanovi krátce po jednání s izraelským prezidentem Herzogem v Bílém domě.

Hlavním bodem neshod mezi oběma zeměmi je justiční reforma v Izraeli, kterou se snaží prosadit pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Její podstatou je, že izraelský parlament (Kneset) by mohl hlasováním zvrátit rozhodnutí izraelských soudů. „Sdílením demokratických hodnot“ Biden zřetelně ukázal na nutnost zachovat nezávislost soudů.

Proti justiční reformě v uplynulých měsících opakovaně protestovaly statisíce lidí v ulicích izraelských měst a sondáže veřejného mínění ukazují, že navržené změny jsou mezi obyvatelstvem značně nepopulární.

Friedman ve svém komentáři založeném na rozhovoru s Bidenem sice potvrzuje, že „prezident se nehodlá přímo vměšovat do vnitřních záležitostí jiných zemí,“ nicméně dodává: „Pokud Izraelci, ať napravo či nalevo, nevyslyší americké varování (…), je klidně možné, že Biden bude na hodně dlouho posledním americkým proizraelským prezidentem.“

Nejde ale jen o reformu soudnictví. Američané s nelibostí sledují, jak Netanjahuova vláda (jejíž součástí jsou i extremistické židovské strany) v posledních měsících zintenzivnila budování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Zvýšené napětí tam nedávno vedlo k teroristickým činům ze strany osadníků i Palestinců, které si vyžádaly řadu mrtvých na obou stranách.

Jak upozornil list The Jerusalem Post, téma osad zaznělo i v pondělním telefonátu mezi Bidenem a Netanjahuem. Izraelskému premiérovi se během hovoru dostalo dlouho odkládaného pozvání do Washingtonu (zatím ovšem bez upřesnění termínu) a Netanjahu měl Bidenovi slíbit, že jeho kabinet letos již žádná další povolení k výstavbě židovských osad nevydá.

To vyvolalo prudkou nevoli mezi Netanjahuovými menšími koaličními partnery, pro které je rozšiřování osad klíčovou agendou. „Vláda hájící národní zájmy prostě nemůže zastavit výstavbu osad. Tečka,“ řekla ministryně pro výstavbu Orit Struková k z Náboženské sionistické strany.

Izraelská vláda má řadu dobrých důvodů udržet si přízeň USA. Američané jsou nejvýznamnějším spojencem židovského státu a „speciální vztahy“ s Washingtonem mj. zahrnují každoroční vojenskou pomoc Izraeli ve výši 3,8 miliardy dolarů (asi 80 miliard korun).