Článek
Když si protestující, kteří se označovali za pešmergy, tedy kurdské bojovníky, vynucovali vstup do budovy, byly údajně slyšet výstřely. Kurdská vláda je vyzvala ke klidu. Důvodem nepokojů se měla údajně stát kritika pešmergů ze strany jednoho poslance. Měl údajně říci, že nehájili dostatečně Kirkúk před postupujícími iráckými vojsky, a Barzáního označil za osla, uvedla místní televize Rudaw. Poslanec se později za svá slova omluvil.
Vážnější je ale vypálení kanceláře opoziční strany PUK, o němž informovala agentura Rudaw. Ta ukazuje na nebezpečí vnitrokurdských střetů.
Barzání o svém rozhodnutí informoval kurdský parlament v dopise, který v neděli zveřejnila jeho Demokratická strana Kurdistánu (KDP). „Odmítám pokračovat ve funkci prezidenta regionu po 1. listopadu,” uvedl Barzání a pokračoval: „Dál budu sloužit Kurdistánu jako pešmerga.”
Požádal parlament, aby uskutečnil kroky potřebné k zaplnění mocenského vakua, které nastane v důsledku jeho odchodu, a navrhl rozdělení prezidentských pravomocí mezi vládu, parlament a justici.
Kurdští poslanci následně schválili, že prezidentské pravomoci budou prozatím rozděleny mezi vládu, parlament a justici. Podle agentury DPA by Barzáního odchod mohl zmírnit napětí mezi Bagdádem a Kurdy, související s kurdským referendem o nezávislosti.
Barzáního rozhodnutí přichází po napětí, které vyvolalo referendum z 25. září. Kurdové se v autonomii i v několika sporných přilehlých regionech, které kontrovali pešmergové, vyslovili pro nezávislost. Bagdád však označil hlasování za protiústavní a krátce nato vyslal do sporných regionů armádu, aby z nich vytlačila kurdské síly. Armáda místy rychle postoupila, protože jednotky věrné opoziční straně PUK se stáhly. Ve čtvrtek Bagdád vyzval Irbíl, aby výsledky referenda zrušil, a odmítl s ním vést dialog.
Barzání prohlásil, že výsledek referenda o nezávislosti, které prosazoval, „nemůže být vymazán”. Odsoudil rovněž Spojené státy za to, že Kurdy nepodpořily: „Naši lidé by se nyní měli ptát, zda USA vědí o iráckém útoku a proč mu nezabránily.” Upozornil, že bez pomoci pešmergů by irácké síly nedokázaly osvobodit město Mosul od Islámského státu.
Barzání začátkem letošního roku řekl, že na post znovu kandidovat nebude. Mnozí tomu ale před referendem nevěřili. Funkci prezidenta kurdské autonomie v Iráku zastával od roku 2005 a v roce 2009 byl zvolen znovu. Mandát druhého funkčního období mu vypršel v roce 2013, ale byl dvakrát prodloužen.