Asadovi nechce nikdo pomoci, jeho rodina utekla

Asma Asadová, která se narodila ve Velké Británii, utekla do Moskvy už minulý týden, napsal list The Telegraph s odvoláním na syrské bezpečnostní zdroje a arabské představitele. Dva Asadovi švagři odjeli do Spojených arabských emirátů. Kde se nachází Bašár Asad, není jasné. Spekulace, že je v Íránu, dementoval zdroj, který s nimi sám přišel.

Ruský prezident Vladimir Putin zatím svému syrskému spojenci výrazněji nepomohl, pokud se nepočítají ruské nálety na pozice rebelů. Ty je ale nezastavily. Zdroj agentury Bloomberg uvedl, že je Putin znechucen tím, jak se chová syrská armáda, která nebojuje. Nemá proto chuť někoho zachraňovat: „Rusko nemá plán na záchranu Asada a žádný ani nevidí, dokud bude armáda syrského prezidenta dál vyklízet své pozice.“

Ředitel syrského programu washingtonského Blízkovýchodního institutu Charles Lister naznačuje, že důvody Putinovy neochoty k pomoci mohou být jiné. „Nezdá se, že by Rusko bylo schopné, a dokonce vůbec ochotné ho zachránit,“ řekl.

„Rusko nemůže bojovat na dvou frontách,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj.

Ruský vojenský zpravodaj Alexandr Koc ale upozorňuje, že Rusko za dané situace moc dělat nemůže, pokud není zapojena syrská pozemní armáda, kterou by ruské letectvo podporovalo v bojích: „Syrská armáda zatím neukázala ani částečnou připravenost bojovat za svou zemi.“

Postup vzbouřenců přitom ohrožuje i ruské základny, především leteckou základnu Hmímím v provincii Latákíja. Po dobytí města Hamá je od sil vzbouřenců vzdálená jen 110 km, museli by ovšem přejít hory. Rusko už muselo vyklidit jím používané základny u Hamá a Aleppa.

Ruský telegramový kanál Fighterbomber upozorňuje, že základna Hmímín není dobře bránitelná: „Letiště Hmímím není mnohopodlažní průmyslová základna se sklepeními. Je polní se snadno sestavitelnými ubikacemi, které přestanou fungovat, jakmile se nepřítel přiblíží na dostřel dělostřelectva nebo dronů.“ Drony k útoku na základnu použili vzbouřenci opakovaně už v roce 2015.

„Je skoro nemožné základnu evakuovat. V nejlepším případě je možné evakuovat většinu posádky a dokumentací a letadla schopná přeletu. Všechen ostatní majetek zůstane na základně,“ dodal Fighterbomber. Protože další bezpečné základny v zemi Rusové nemají, tak je bude nutné přepravit na námořní základnu v Tartúsu a evakuovat po moři. Tartús je však vzdálen do Hmímímu 75 km. Mohla by se však převézt do bližšího přístavu Latákíja.

Asad zatím nenašel podporu nikde. List The New York Times a časopis Newsweek oznámily, že v pátek večer začal Írán evakuoval některé příslušníky svých revolučních gard do Iráku a Libanonu. Agentura Reuters ale současně uvedla, že Irán i Hizballáh naopak pomoc poskytly, dodaly rakety a drony a z Libanonu odcestovalo do Homsu 5. prosince několik desítek poradců, ale počet je malý a nic moc nezmění.

Ministři zahraničí Iráku, Sýrie a Íránu jednali v Bagdádu. Íránský ministr Abbás Araghčí řekl, že Írán by zvažoval žádost Sýrie o pomoc v podobě pozemních sil, žádná taková žádost ale nepřišla.

Dohodnout příměří není ochotno ani Turecko. Vůdce vzbouřenců ze skupiny Hajját Tahrír aš-Šám, která je napojené na al-Káidu, abú Muhammad Džulání už dal najevo, že chce nahradit Asadův režim vládou rady, kterou by zvolil lid.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také řekl, že cílem vzbouřenců je Damašek. Dodal, že se v minulosti pokoušel domluvit dohodu s Asadovým režimem, ale ten o ni nestál. Nyní si přeje, aby vzbouřenci došli do Damašku bez nehod, uvedla agentura Anadolu.

Egyptští a jordánští představitelé Asadovi doporučovali, aby opustil zemi a ustavil exilovou vládu.

Kromě útoku ze severu od Aleppa přes Hamá a Homs hrozí Asadovi útok od jihu a od města Dara’a, které vzbouřenci také ovládli. „Vzbouřenci nyní kontrolují více než 90 procent rozlohy provincie včetně města Dara’a , jak se vládní síly stáhly,“ uvedla syrská exilová monitorovací organizace SOHR, kterou citovala Deutsche Welle.