Článek
Barakát byl účastníkem schůzek krizového řídícího centra v Damašku, tajně však pracoval pro opozici a uprchl do Turecka. Dokumentaci předal Komisi pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost (CIJA), jejímiž členy jsou právní experti z několika západních států. Asadem zřízené krizové centrum mělo podle získaných informací mimořádné pravomoci pro potlačení nepokojů. Scházelo se v Damašku denně a jeho práci řídil vysoký člen vládní strany Baas Muhammad Saíd Bichajtán.
Časopis The New Yorker ve svém novém čísle uvádí, že se komisi podařilo najít „spojení mezi systematickým mučením a vražděním desítek tisíc Syřanů a písemnými pokyny schválenými Asadem”. Akce podle týdeníku „koordinovaly syrské tajné agentury a režimní operativci pak o vykonání příkazů informovali Damašek”.
Asad údajně návrhy na zásahy „schvaloval, podepisoval, někdy změnil”. Barakát si je jist, že „žádné rozhodnutí týkající se bezpečnostních otázek, ať sebebezvýznamnějších, nebylo učiněno bez Asadova souhlasu”.
Nejpádnější důkaz od Norimberského procesu
Prokurátor Stephen Rapp, který byl zapojen do soudních řízení proti osobám spojovaným s genocidou v Rwandě, The New Yorkeru sdělil, že dokumenty uniklé ze Sýrie jsou od Norimberského procesu vůbec nejpádnějším dokladem o spáchání válečných zločinů. „Až dojde na spravedlnost, budeme mít lepší důkazy, než jsme měli kdykoli od Norimberku,” řekl.
MEE upozorňuje, že pokus o obvinění Asada před Mezinárodním trestním soudem už v roce 2014 vetovalo Rusko.
Související téma:
V mírových jednáních, která zprostředkovává OSN, stojí Rusko, jež syrský režim podpořilo i vojensky, za Asadem a odmítá požadavek opozice na jeho odvolání. Podle Moskvy je výměna režimu možná jedině prostřednictvím voleb.