Článek
Obyvatele obchází strach z vyhladovění, jaké už postihlo jiná obléhaná města a vesnice. Projekt Siege Watch spočítal, že v obléhaných místech žije v Sýrii přes milión lidí, tedy nikoliv 400 000, jak dosud odhadovala OSN. [celá zpráva]
"Panuje tu strach, zejména když lidé viděli Madáju. Nechtějí prožívat nic podobného," řekl opoziční aktivista Karam Masrí. Město Madájá se ocitlo na půl roku v obležení armády a až v lednu se tam dostaly konvoje s pomocí. Několik desítek lidí tam zemřelo hladem, lidé byli nuceni jíst i trávu. [celá zpráva]
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Halab býval v minulosti hospodářským centrem Sýrie a za války se stal baštou oponentů Damašku. Od roku 2012 je rozdělen - západní polovinu má pod kontrolou vláda prezidenta Bašára Asada, východní pak opozice. Mnoho historických částí města je silně poničeno bojem a bombardováním.
Prodavač pečiva v sutinách kdysi prosperujícího syrského města Halab (Aleppo), které utrpělo obrovské škody po vládních leteckých útocích.
Obyvatelé syrského Halabu v jedné z kdysi výstavních ulic ve čtvrti aš-Šaar po bombardování vládním letectvem.
Asadovo vojsko odřízlo zásobovací trasu
Armáda s podporou svých spojenců se v minulých týdnech zaměřila na severní předměstí, a odřízla tak zásobovací trasu opozici z Turecka. Ostatní cesty směrem na sever jsou v rukou radikálů z organizace Islámský stát, část pak drží kurdské oddíly.
"Podařilo se nám dostat se do Halabu ze západu, ale je to velmi riskantní," řekla agentuře AP Dálijá Avkatíová, která vede humanitární organizaci Mercy Corps. Ta poskytuje pomoc asi 66 000 občanům východní části města.
Dívka v Halabu pláče poté, co při vzdušných úderech letectva režimu prezidenta Asada zahynuli její příbuzní.
Před válkou bylo město domovem 2,1 miliónu lidí. Kolik jich tam žije dnes, není jasné. OSN odhaduje, že ve východních čtvrtích je stále asi 300 000 obyvatel, kteří se mohou brzy ocitnout odříznuti od zásobování a pomoci. "Mluvíme tady o velmi bezbranných rodinách, které za sebou mají léta konfliktu. Hrozba obléhání mnohé vysiluje," řekla Avkatíová.
„Volíme mezi dvěma způsoby smrti...”
Už čtrnáct dní je ve městě nedostatek chleba, protože ceny pohonných hmot se kvůli váznoucím dodávkám z Turecka zdvojnásobily.
"Některé pekárny zastavily provoz, protože nafta je moc drahá," řekl Masrí. Podle stanovených pravidel může cenu chleba zvýšit jen městská správa, která to ještě neudělala, protože nestihla reagovat na zvýšenou cenu nafty. "Zdejší život je svázán s naftou," tvrdí Masrí.
Muži stojí frontu na chleba u pekařství ve čtvrti aš-Šaar v syrském městě Halab (Aleppo)
Jeho kolega Baháa Halabí říká, že ti, kdo mohou, se připravují na odjezd. "To jsou ti chytří... Balí si zavazadla, aby je tady nezastihla letadla," řekl Halabí.
Desítky tisíc dalších ale zůstanou. Někteří proto, že si nedokážou najít bezpečné místo, jiní proto, že odejít nechtějí. Desítky tisíc těch, kteří už odjeli, uvázli u turecké hranice. Turecko zatím vpustilo na své území jen několik tisíc lidí.
"Volíme mezi jedním, nebo druhým způsobem smrti. Ať raději zemřeme na naší půdě a ve svém domě, než v zimě někde na hranici," říká Halabí, který patří k těm, kdo zůstávají.
Obyvatelé Halabu, kteří se rozhodli utéct z bombardovaného města a míří k tureckým hranicím.
Lidé jako on se začali zabývat hromaděním zásob. Vynášejí chleba na střechy svých domů, aby je tam vysušili. "Netuším, jak to budeme jíst. Ještě jsme to nezkusili. Ale když si to dáte s čočkou, zasytí vás to. Nebude to sice moc chutné, ale nebudete mít hlad," soudí Halabí.
Masrí už nashromáždil 100 kilogramů potravin. Prozatím také zůstává, ale nevylučuje, že se v budoucnu rozhodne jinak. "Neutekl jsem, když bylo hůř. Myslím, že obléhání bude snazší než barelové bomby," říká.
Lidé v Halabu zjišťují rozsah škod po bombardování letectvem režimu prezidenta Asada.
Tuto tříštivou munici, kterou nelze přesně zaměřit, většinou shazují vrtulníky. Podle dosavadních zpráv právě tyto bomby zdemolovaly velkou část východních čtvrtí Halabu včetně nemocnic.
Halab je nejvýznamnější bod opozice
K opozici, která má tuto část města stále pod kontrolou, patří oddíly napojené na Syrskou svobodnou armádu, jež se těší podpoře Západu, ale také Fronta an-Nusra, spojovaná s teroristickou organizací Al-Káida. Panují obavy, že pokud se tyto frakce nesjednotí pod jedno velení, porazí je armáda do dvou týdnů nebo do měsíce.
Ztráta Halabu přitom bude pro opozici devastující ránou. "Halab je zásobárnou pro celý sever Sýrie, pro revolucionáře od Hamy až po tureckou hranici. Teď, když vláda dobyla Homs, je Halab nejvýznamnější bodem opozice," řekl Masrí, který zůstává optimistou. "Ještě jsme nedospěli ke konci tohoto příběhu. O některé oblasti jsme přišli, jiné jsme získali. Jsme na to zvyklí," řekl.
