Článek
Katar podle prohlášení arabských sousedů jejich ultimáta „neomluvitelně“ odmítl. Jeho protějšky to prý překvapilo a přichystají nová odvetná opatření.
Není jasné, o jaké konkrétní záležitosti se jedná.
Saúdská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Egypt přerušily s Katarem v červnu diplomatické styky kvůli jeho údajné podpoře terorismu, uvalily na něj dopravní sankce a předaly mu seznam 13 požadavků. Mimo jiné chtěly, aby země uzavřela televizi Al-Džazíra, přerušila kontakty s Íránem a ukončila podporu teroristických skupin.
Šéf saúdskoarabské diplomacie Ádil Džubajr už ve středu řekl, že politický i ekonomický bojkot Kataru bude pokračovat, dokud Dauhá „nezmění politiku k lepšímu“. Protivníci Kataru zároveň vydali prohlášení, podle nějž „odpověď, kterou čtyři státy dostaly, byla veskrze negativní a postrádala jakýkoli obsah“. „Soudíme, že neposkytuje základy pro to, aby Katar upustil od své politiky,“ dodali.
Egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dodal, že u požadavků vůči Kataru není prostor pro vyjednávání. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání naopak žádal, aby veškerá jednání probíhala v „jasném rámci zaručujícím Kataru suverenitu“.
Ve hře i hélium
Katar, který je největším vývozcem zkapalněného plynu na světě, také varoval, že v případě prohloubení krize prudce zvýší svou produkci a export. To by postihlo ostatní producenty. Egypt ale hrozí, že zakáže průjezd lodí s katarským plynem přes Suez.
Turecký prezident Recep Erdogan řekl, že jeho země zůstane Kataru věrná, a označil požadavky ultimáta za nerealistické. Turecko má v Kataru vojenskou základnu.
Deník Die Welt upozornil, že dopady konfliktu s Katarem mohou být kvůli energetickému významu celé oblasti Perského zálivu ještě vážnější než krize okolo KLDR.
Saúdská Arábie je po Rusku druhý největší producent ropy, Katar je díky těžbě plynu čtvrtým největším dodavatelem energetických surovin na světě. Produkuje třetinu kapalného plynu světa. Mimo to je po USA největším dodavatelem hélia, jež potřebuje řada odvětví.
Panují obavy, že střet s Katarem je součástí širší mocenské hry, kterou se snaží posílit své pozice 31letý následník saúdského trůnu Muhammad bin Salmán. „Pokud je to tak, byl by Katar jen předehrou pro daleko větší konflikt s Íránem,“ soudí podle Weltu Helima Croftová, analytička kanadské banky RBC Capital.
