Anexe Západního břehu se odkládá, Palestinci nabídli Izraeli jednání o úpravě hranice

Izrael by mohl už ve středu začít připravovat anexi části Západního břehu Jordánu, který okupuje od roku 1967. Podle amerických zdrojů se to však odkládá, uvedl deník The Jerusalem Post.

Americký zvláštní vyslanec pro vyjednávání Avi Berkowitz a Scott Leith z americké Národní bezpečnostní rady, který má v radě na starosti otázku vytyčení hranice, jsou v jsou nyní v Izraeli a jednají. Hlasovat o plánu se může nejdříve ve středu, jenomže plány na anexi a souhlas Washingtonu v té době ještě nebudou hotové.

Alternující premiér a ministr obrany Benny Ganc ze strany Modrá a bílá řekl v pondělí Berkowitzovi a Leithovi, že nebere 1. červen jako „posvátné datum“.

Premiér Benjamin Netanjahu sice namítl, že „otázka nezávisí na Modré a bílé“, dodal ale, že poslanci jeho Likudu také vedou jednání s Američany.

Berkowitz a Leith se setkají v úterý s izraelským ministrem zahraničí, míní se ovšem vrátit do USA, aniž by izraelské plány schválili. Tam napřed budou jednat se zvláštním poradcem prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, který stál za plánem na řešení palestinské otázky zahrnujícím anexi části Západního břehu Jordánu.

Trump prý podle listu Jerusalem Post ještě není zcela rozhodnut, hlavně nyní řeší pandemii koronaviru a protesty proti policejnímu násilí na černoších.

Palestinské vedení odmítá připravovanou anexi, jež může zahrnout židovské osady a údolí řeky Jordán. Předseda palestinské vlády Muhammad Ištajja však už začátkem června oznámil, že Palestinci připravili protinávrh k americkému plánu.

V dopise samosprávy podle serveru Ynet stojí, že Palestinci „jsou připraveni obnovit přímá bilaterální jednání“ po těch, která byla přerušena v roce 2014. Samospráva také dala najevo, že její protinávrh nepřijde na pořad, pokud Izrael zahájí anexi „jakékoli části palestinského území“.

V dopise adresovaném kvartetu stojí, že nikdo nemá větší zájem dohodnout se na míru než Palestinci a nikdo neztratí více než Palestinci, pokud se nepodaří dosáhnout míru. Palestinské vedení dále napsalo, že v rámci mírové dohody je samospráva ochotná přijmout dohodu o „státu s omezenou výzbrojí a silnou policií, která zajistí právo a pořádek“. Přistoupí také na to, aby mezinárodní organizace, například NATO, z pověření OSN dohlédla na plnění mírové dohody.

Izrael má podporu Washingtonu, který v lednu představil plán urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. USA jsou podle něj připraveny uznat anektované území na Západním břehu jako izraelské, ale jejich plán také počítá s tím, že Palestinci budou dále vyjednávat, aby získali vlastní stát, byť by nemohl mít vlastní armádu.

Plán americké administrativy předpokládá územní výměnu, která umožní Izraeli získat až 30 procent Západního břehu Jordánu. Anexe okupovaných území je však v rozporu se stávajícím mezinárodním právem.

Izrael okupuje Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny od šestidenní války v roce 1967. I budování izraelských osad na okupovaných území je v rozporu s mezinárodním právem.