Článek
„Nechci, aby se někdo takto bál. Nikdo na světě by neměl mít takový strach,“ uvedl seržant Akeem Fergusson. Byl už v americkém bunkru na základně, když ukrývající se vojáci dostali informaci, že na ně míří šest íránských balistických střel. Kryt ale nebyl postaven na ochranu před těmito raketami, tvořily ho jen 12 centimetrů silné betonové desky obložené pytli s pískem, které slouží jako obrana před ostřelováním raketami typu kaťuša nebo minomety.
Raketový útok z minulé středy byl odvetou za zabití íránského generála Kásima Sulejmáního. První raketa dopadla v 1:34. „Na boku úkrytu byla malá díra a my jsme viděli oranžové záblesky. Pak jsme zjistili, že pokaždé, když vidíme záblesk, uplyne pár sekund do dopadu. Byl to záblesk, rána, záblesk, rána. Nevěděli jsme, kdy to skončí,“ řekl seržant Fergusson.
Americké vojáky chránily betonové zdi a pytle s pískem.
Po prvním úderu vyšli vojáci ven zjišťovat, zda nebyl někdo zraněn. Po patnácti minutách ale dopadla další salva. Fergusson se obával, zda nebyl zasažen někdo z těch, kteří byli venku. „Vyšel jsem ven, abych je přivedl zpět do krytu. Pak jsme čekali,“ vypověděl. Útok trval dvě hodiny.
Špatně chráněná základna
Televize upozornila, že útok ukázal, jak jsou podobné základny, jako je Ajn al-Asad, ohrožené podobnými útoky. Vojáci sice byli několik hodin před vypálením raket varováni, že hrozí útok, ovšem jediné, co mohli udělat, bylo ukrýt se v bunkrech. Základnu nechrání systém protiraketové obrany, který by mohl podobný útok zlikvidovat, nebo alespoň snížit jeho následky. CNN uvedla, že úder změnil pohled mnohých vojáků na válku a výzbroj. Americká armáda sice využívá nejmodernější zbraně, ale sama není připravena na jejich úder.
Kráter, který zanechala íránská raketa u základny Ajn al-Asad.
Osazenstvo bylo v bunkru už dvě hodiny předtím, než střely dopadly. Vojáci byli posláni do úkrytů už v jedenáct večer místního času, když americké tajné služby získaly informace o hrozbě íránského útoku. Jen malá skupina vojáků odletěla. Že informace zpravodajců nejsou liché, se ukázalo o půlnoci, když Írán oznámil iráckému premiérovi Adilovi Abdulovi Mahdímu, aby počítal s nálety. Tuto zprávu Iráčané předali Američanům.
Íránské rakety překvapily svou přesností a nebezpečností
Problémem však bylo, kde se dobře ukrýt. Spojené státy nejenže neinstalovaly v okolí základny antirakety, ale ani nevybudovaly na jedné z největších základen v Iráku z osmdesátých let dostatečně odolné úkryty. Američanům nezbylo než využít bunkry vybudované v době Saddáma Husajna. Ani u nich však nevěděli, zda mohou odolat úderu balistických raket.
Škody způsobené íránskou střelou na Američany využívané základně.
„Seděla jsem v bunkru a připadala jsem si jako člověk, který možná udělal špatné rozhodnutí,“ uvedla podplukovnice Staci Colemanová. „Asi deset minut poté, co jsem si to říkala, jsem slyšela bum bum bum bum a řekla jsem si: dobrá, tak tady máš odpověď. Celá země se otřásla. Bylo to velmi hlasité. Cítila jsem tlakovou vlnu od výbuchů. Věděla jsem, že to bylo velmi blízko,“ řekla. Viděla, jak se dveře bunkru s dvojitými stěnami prohýbají. Zda by vydržely, neví. Přímo zasaženy nebyly.
Rakety přitom byly velmi účinné, výbuch jedné zanechal na místě ubytovny pro piloty dronů dva metry hluboký kráter o průměru tři metry.
Deset z jedenácti raket mířících na základnu zasáhlo americké pozice na ní. Jedna dopadla na nedalekou základnu využívanou Iráčany. Íránské rakety Američany překvapily svou přesností. Dokázaly zasáhnout důležitá místa na základně, kromě ubikace pilotů zasáhly tábor speciálních sil a dva hangáry.
Američtí vojáci se dívají na následky íránského útoku na základnu Ajn al-Asad.
Někteří vojáci se však v úkrytech schovat nemohli. Museli být připraveni, kdyby po raketovém úderu následoval pozemní útok, a oni ho měli za úkol odrazit. Pozemní útok ale nepřišel a vojáci mohli z bunkrů vylézt kolem čtvrté ráno.
Íránský útok nakonec způsobil jen materiální škody, které prezident USA Donald Trump označil jako malé. Žádný z amerických nebo koaličních vojáků o život nepřišel, přestože íránský režim hovořil o „80 zabitých amerických teroristech”. Podle analytiků ale Teheránu velmi záleželo na tom, aby při odvetném útoku nezpůsobil USA zásadní ztráty a neriskoval tak mnohem tvrdší americký úder.