Článek
Petraeus "má obavy z případného rizika a... chtěl by udržet nynější stav tak dlouho, jak jen to bude možné," řekl čtvrtečnímu vydání deníku New York Times nejmenovaný vojenský představitel. Generál se obává zhoršení bezpečnostní situace v Bagdádu a v sunnitské provincii Anbár i v řadě dalších neklidných oblastí. Proto souhlasí s tím, aby se v lednu stáhla jen jedna brigáda o síle 3 500 až 4 500 mužů.
Generál má příští týden předstoupit před Kongres, kde se bude jednat o rozsáhlejším snížení na 130 000 mužů. Kongres má v nadcházejících týdnech rozhodnout, zda Spojené státy uvolní na válku v Iráku další peníze, přičemž představitelé Demokratické strany chtějí prosadit, aby se začalo se stahováním jednotek co nejdříve.
Kongres podmiňuje uvolnění dalších peněz viditelnými pokroky v zemi, ovšem irácká vláda selhává a nedaří se ji stabilizovat zemi politicky, protože nepřišla s potřebnými změnami. Podle předběžné zprávy, kterou připravil vyšetřující výbor amerického Kongresu, se irácké vládě podařilo splnit jen tři z 18 kritérií určených Spojenými státy. Pochybnosti okolo Bushovy strategie v Iráku proto dává najevo i část jeho Republikánské strany.
Mluvčí Bílého domu Gordon Johndroe k této věci prohlásil, že "jakékoli rozhodnutí bude přijato pouze na základě konkrétních podmínek v Iráku". O snížení ale mluvil při návštěvě Iráku prezident George Bush.
Ve světě jsou pro okamžité stažení
Většina lidí na světě si ovšem přeje okamžité stažení z Iráku. Plyne to z průzkumu agentury Globescan provedeného ve 22 zemích. Na 39 procent z 23 193 respondentů je pro okamžité stažení a jen 23 procenta souhlasí s tím, aby jednotky v zemi zůstaly, než se podaří zajistit bezpečnost.
Pro okamžité stažení byli především lidé v muslimských zemích, vyslovily se pro ně dvě třetiny Indonésanů a Turků a 58 procent Egypťanů. Odchod podporují Turci, byť mají problémy se separatistickými Kurdy, kteří mají v Iráku své základny.
Naopak v zemích, jejichž vojáci jsou, nebo byly v Iráku výrazněji angažováni, většina obyvatel okamžité stažení nepodporuje. Zřejmě si lépe uvědomují nebezpečí, že by sektářské konflikty mohly přejít v občanskou válku a případný rozpad země.
V USA je pro okamžité stažení jen čtvrtina oslovených, zatímco třetina chce, aby tam vojáci zůstali, než se podaří zajistit bezpečnost v zemi. Podobná je situace v Austrálii, kde podporuje okamžité stažení 22 procent oslovených a v Británii, kde je pro stažení 27 procent, stejně jako v Jižní Koreji.