Americké zbraně skončily v Jemenu v rukou radikálů

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, podporující legálně zvoleného prezidenta Abda Rabúa Mansúra Hádího proti šíitským vzbouřencům, v Jemenu používaly zbraně, aby si koupily přízeň jemenských milicí a kmenů anebo s nimi podpořily své spojence a získaly větší vliv. Saúdskými Araby vedená koalice tím však porušila podmínky dodávek amerických zbraní, uvedlo americké ministerstvo obrany a televizi potvrdilo, že se vše vyšetřuje.

Podle CNN případ vyvolal otázku, nakolik ještě jsou Spojené státy schopny kontrolovat svého klíčového saúdskoarabského spojence, angažovaného do jednoho z nejkrvavějších konfliktů dneška, a zda Rijád je natolik zodpovědný, aby se mu mohly dodávat vyspělé zbraně.

Od března 2015, kdy Rijád vyhověl žádosti jemenského prezidenta Hádího o vojenskou pomoc, proudily do Jemenu americké zbraně, a to nejen ruční palné, ale také protitankové střely stejně jako laserová a infračervená zaměřovací zařízení, obrněná vozidla a dělostřelecká výzbroj.

Část ale byla v jemenském chaosu ukradena, prodána nebo opuštěna. Z dodávek amerických zbraní také těžily milice napojené na teroristické skupiny. V horském městě Taíz bojovala po boku vládních sil v roce 2015 i brigáda Abú Abbáse napojená na Al-Káidu na Arabském poloostrově, která na přehlídce jela v amerických obrněných vozidlech M-ATV. I když byl její zakladatel Abú Abbás v roce 2017 zařazen na americký seznam teroristů, jeho skupina dostávala dál podporou ze Saúdské Arábie a nakonec byla začleněna do 35. brigády jemenské armády.

Al-Káida však měla šanci dostat se k mnohem nebezpečnějším zbraním. U Taízu operovala v oblasti, kam v roce 2015 Saúdové shazovali americké protitankové rakety TOW. Shození zbraní potvrdili reportérům CNN místní představitelé, ale zabránili jim dál pátrat a štábu vyhrožovali.

Americkou výzbroj dostala i jiná radikální skupina, salafistická „brigáda obrů“, která byla v bojích o klíčový přístav Hudajdá upřednostňována při dodávkách zbraní ze Saúdské Arábie. Její znaky měla většina z půltuctu vozidel minám odolných vozidel MRAP na místním vrakovišti. Na jednom ještě bylo vidět, že bylo poslané z texaského Beaumontu do Abú Zabí, odkud se dostalo do rukou milice.

Vozidla MRAP, která jsou považovaná za klíčová v podobných konfliktech, protože odolávají výbuchům min i improvizovaných nastražených náloží, se dokonce dostala do rukou nepřítele. V září 2017 televize Húsíů odvysílala záběry svého vůdce a zakladatele Muhammada Alího Húsího, jak sedí za volantem MRAP ve městě Saná, přičemž šíitští bojovníci skandovali heslo „Smrt Americe”. Další MRAP získali při bojích v Hudajdá. Ten byl součástí velké dodávky amerických zbraní do Emirátů v roce 2014 v celkovém objemu 2,5 miliardy dolarů.

Právě MRAP se dostaly do rukou Íránců, řekl jeden ze zdrojů CNN v Saná: „Není tu jediná americká zbraň, kterou by se nesnažili prozkoumat do detailů, jak je udělaná a jak funguje.“ Je to o to nebezpečnější, že se Húsíové v posledních měsících soustřeďují na použití nastražených náloží.

Saúdy vedená koalice televizi CNN na otázky ohledně předávání zbraní nikdy neodpověděla. Vysoký představitel Spojených arabských emirátů popřel, že by Emiráty porušovaly ustanovení o tom, kdo je koncový uživatel dodané výzbroje.

Uvedl, že brigáda obrů je součástí jemenských sil, které jsou pod přímým dohledem Emirátů, tudíž využívá i společnou výzbroj.

Americké ministerstvo obrany však na dotaz o dodávkách MRAP brigádě obrů uvedlo, že ani Saúdská Arábie, ani Spojené arabské emiráty neměly oprávnění předávat americké zbraně dalším skupinám na bojišti. „Spojené státy neudělily svolení království Saúdské Arábie nebo Spojeným arabským emirátům předávat jakékoli vybavení stranám v Jemenu,“ řekl mluvčí Pentagonu Johnny Michael.

V centru Taízu jsou obchody se zbraněmi skryty mezi obchody s oděvy. Jejich prodej je sice v Jemenu zakázán, ale tento zákaz nemůže v horském městě nikdo vymoci. V jednom krámku se na jedné straně nabízely závoje, abáje i pestré šaty, na druhé pak pistole, ruční granáty a americké útočné pušky. Jinde se zase prodávají náboje mezi cukrovím.

Tyto obchody, kde prodavači žvýkají kát (výhonky a mladé listy katy jedlé, které působí jako droga - pozn. red.), však neprodávají zbraně jen jednotlivcům, ale také zásobují milice. Označit je za černý trh by bylo nadnesené, uvedla CNN. Do obchodů se dá běžně vejít.

Taíz navíc ukázal, jak je riskantní dodávat zbraně milicím. Loni se tam různé milice podporované Saúdy obrátily proti sobě.

CNN se zprávou přišla v době, kdy v americkém Kongresu sílí tlak na omezení dodávek zbraní Saúdské Arábii kvůli vraždě opozičního novináře Džamála Chášukdžího, jenž byl zabit na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, i kvůli vysokému počtu civilních obětí při saúdských náletech, kdy se shazují americké pumy.