Článek
O 30. červnu jako o termínu odchodu amerických vojáků z iráckých měst a vesnic hovořil tajemník iráckého ministra zahraničí Mohammed Hadž Hamúd. Americká strana uvedla, že ve smlouvě žádné pevně stanovené termíny nejsou. Jeden z amerických představitelů však dodal, že je skutečně snahou dosáhnout toho, aby stažení z měst bylo uskutečněno do 30. června příštího roku.
Do tohoto data by se vojáci měli stáhnout z měst na základny. Kdy opustí i základny, se zatím neví.
„Není to konečný termín a není to ani časový plán, jde jen podmínky umožňující setrvání (amerických vojáků v zemi),“ uvedl pro CNN vyjednavač. Podle něj američtí vyjednavači s plánem souhlasí, ale plán zatím neschválila irácká vláda a nepodepsal jej americký prezident George Bush, který vždy odmítal stanovit jakékoli datum stažení. Podle něj by to posílilo radikály, kteří by oznámení termínu stažení brali jako svou výhru a prohru USA. V poslední době ale byl ochoten jednat o „horizontech“ stažení.
Také americká ministryně zahraničí uvedla, že zatím nebylo dosaženo dohody. Není žádný důvod věřit, že bylo dosaženo dohody, vyjednavači se však dostali velmi, velmi daleko," dodala Riceová, která nečekaně přiletla do Bagdádu.
Odpor radikálních iráckých kruhů
Vlivný radikální šíitský duchovní Muktada Sadr se proti dohodě staví a žádá další vysoké irácké duchovní, aby vydali edikt proti podepsání bilaterální dohody s USA.
Jednání o dvojstranné dohodě mezi USA a Irákem, jejíž součástí by byl článek o vojenské pomoci, váznou. Původním záměrem bylo podepsat dohodu, která by umožňovala na přesně specifikovaných podmínek další setrvání amerických vojáků v zemi poté, co na konci roku vyprší mandát mezinárodních sil.
Není však vyloučeno, že irácká vláda vyhoví žádosti USA a umožní americkým jednotkám zůstat v Iráku déle, problémem ale také je odpovědnost amerických vojáků, na které se obě strany nemohou shodnout. USA požadují pro své síly imunitu. Iráčani ale viní americké z necitlivého postupu, který měl na svědomí oběti z řad iráckých civilistů.
V Iráku je nyní asi 147 000 amerických vojáků. Kandidát amerických demokratů na funkci prezidenta Barack Obama by je po svém případném zvolení chtěl stáhnout do poloviny roku 2010. Hledal pro to podporu i v Iráku, po jednání s armádou však řekl, že termín není konečný.