Hlavní obsah

USA zabily největší vojenskou chloubu Íránu Sulejmáního

Bagdád
Aktualizováno

Při americkém raketovém útoku na letiště v iráckém Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Sulejmání. Oznámil to mluvčí iráckých Sil lidové mobilizace (PMF), které sdružují šíitské milice podporované Íránem. Jeho smrt potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon, který uvedl, že útok byl proveden na „přímý rozkaz prezidenta“.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Atentát na íránského velitele Kásima Sulejmáního v BagdáduVideo: Reuters/AP

Článek

„Odchod Sulejmáního je hořký, ale boj bude pokračovat až do konečného vítězství a zločinci budou mít život těžší,“ uvedl v prohlášení íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Původce útoku podle něj čeká tvrdá odveta.

Dvaašedesátiletý generálmajor Sulejmání velel elitním jednotkám Kuds, což jsou oddíly íránských revolučních gard odpovídající za operace mimo území Íránu. Byl považován za geniálního stratéga a vojenskou chloubu íránského režimu, přezdívalo se mu Ajatolláhův meč. Ve své vlasti byl hrdinou filmů, knih, písní i legend.

Někteří velitelé šíitských milic o něm vyprávěli, že „nezná strach a nikdy nenosí neprůstřelnou vestu“ – ani na frontě. Podle izraelských zdrojů měl Sulejmání naprosto výjimečné postavení v íránské politice. Vymýšlel strategie nejen pro Írán, ale i pro syrská vládní vojska a „spřátelené“ ozbrojence, třeba libanonský Hizballáh. Koordinoval také operace s Rusy operujícími v Sýrii. Podle Izraele také stál za útoky íránských sil na židovský stát vedenými ze Sýrie.

Foto: Profimedia.cz

Kásim Sulejmání

„Na příkaz prezidenta”

Americké ministerstvo obrany ve vyjádření k operaci uvedlo, že jejím cílem bylo odstrašit Írán od plánů na další útoky. Sulejmání podle Pentagonu „aktivně připravoval plány na útoky proti americkým diplomatům v regionu a na vojáky v Iráku a jinde“. Podle amerického ministerstva obrany stál i za nedávným útokem na americké velvyslanectví v Bagdádu.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Hořící auto před bagdádským letištěm, kde po náletu zemřel íránský generál Kásim Sulejmání.

„Na příkaz prezidenta podnikly americké ozbrojené síly rozhodný „obranný útok“, aby zabitím Kásima Sulajmáního chránily americké příslušníky v zahraničí. Útok byl proveden s cílem odradit Írán od dalších plánů. Spojené státy podniknou všechny nutné akce, aby ochránily svůj lid a své zájmy kdekoli na světě,“ uvedl Pentagon.

Útok dronu

Podle stanice BBC odjížděli Sulejmání a vysocí představitelé PMF z letiště ve dvou vozidlech. Když míjeli oblast carga, zasáhlo je několik raket vypálených z amerického dronu. Na místě zemřelo nejméně pět lidí, ale možná až devět.

Podle zpráv z irácké metropole dopadly do areálu mezinárodního letiště tři rakety, které zapálily několik automobilů. Mezi oběťmi je i zástupce velitele PMF abú Mahdí Muhandis, který Sulejmáního vítal. I jeho smrt potvrdily Pentagon i Írán.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Při americkém náletu nařízeném prezidentem USA Donaldem Trumpem zemřel velitel íránských jednotek Kuds.

Podle iráckých činitelů přijel Muhandis na bagdádské letiště v konvoji vozidel, aby uvítal Sulejmáního, který předtím přiletěl do Bagdádu z Libanonu nebo ze Sýrie. Všichni zahynuli. Tělo Sulejmáního bylo identifikováno jen podle prstenu.

Írán útok odsoudil 

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf označil útok za „mimořádně nebezpečnou a šílenou eskalaci“. Podle něj šlo o „mezinárodní terorismus“ a „Spojené státy ponesou odpovědnost za všechny důsledky svého hrubého avanturismu“.

Bývalý velitel revolučních gard Mohsín Rézai řekl, že by Írán měl podniknout „energickou odvetu proti Americe“. Mluvčí íránské vlády oznámil, že se sejde bezpečnostní rada a projedná „zločinný útok“.

Podle agentury AP útoky na vysoce postavené šíitské představitele mohou přinést zlom ve vývoji událostí na Blízkém východě. Lze očekávat tvrdou odvetu Íránu a všech sil, které v regionu podporuje, útok bude namířen proti zájmům USA a Izraele.

Foto: Ebrahim Noroozi, ČTK/AP

Kásim Sulejmání na fotografii z roku 2016.

Milice PMF v prohlášení uvedly, že šlo o „zákeřné americké bombardování“. Právě tato skupina se označila za organizátora protestu, který v minulých dnech skončil vypálením recepce v areálu ambasády USA v Bagdádu. Demonstranti velvyslanectví napadli v úterý, ve středu se nakonec stáhli. Postavili se jim američtí vojáci.

Rozzuřený dav v Bagdádu prolomil bránu ambasády USA, z areálu šlehají plameny

Blízký a Střední východ

K PMF patří také proíránská skupina Katáib Hizballáh, která podle USA minulý pátek raketami zaútočila na iráckou základnu, na níž slouží i Američané, a jeden z nich tam byl zabit. [celá zpráva] V neděli proto americká armáda zaútočila na pozice této skupiny v Sýrii i v Iráku a 25 jejích příslušníků zabila. Nálet provedly letouny F-15.

V odvetě za smrt civilisty zaútočily USA na základny šíitské milice v Iráku a v Sýrii

Blízký a Střední východ

Irákem zmítají od října velké protivládní protesty kvůli nefungujícím službám, nezaměstnanosti a nedostatku bytů pro mladé. Zasáhly hlavně šíitské oblasti a vedly k rekonstrukci vlády. Při protestech byly napadeny i íránské konzuláty.

Tichý muž Sulejmání
Sulejmání, tichý muž, který prý nikdy nezvýšil hlas, své první úspěchy začal sbírat už v roce 1979, bezprostředně po islámské revoluci a krátce poté, co vstoupil do revolučních gard. Přestože neprošel téměř žádným výcvikem, pomohl coby řadový gardista potlačit kurdskou vzpouru na severozápadě Íránu. V září 1980, kdy vojska iráckého diktátora Saddáma Husajna vtrhla do Íránu, už byl Sulejmání povýšen na poručíka. S postupem osmiletého konfliktu se vypracoval až na velitele 44. divize. Stal se jím, když mu ještě nebylo třicet.
V devadesátých letech sbíral zkušenosti jako velitel revolučních gard v rodném jihoíránském Kernánu. Vysloužil si tu pověst bojovníka proti obchodu s opiem směřujícím přes Turecko do Evropy a nenávist pašeráků. Kariérní vrchol ale přišel v roce 1998, kdy byl jmenován velitelem elitních jednotek Kuds, které působí zejména při tajných a zahraničních operacích.
Když se USA po 11. září 2001 rozhodly udeřit v Afghánistánu, navázaly kontakt s nepřátelským Íránem, spojoval je společný nepřítel – radikální islamisté ze sunnitského Tálibánu. Íránští vojáci pod vedením Sulejmáního pomohli určit cíle pro bombardování, Američané díky nim chytili několik významných radikálů z al-Kájdy. Spolupráce ale po pár měsících – podle některých zdrojů na izraelský nátlak – náhle skončila. Irán se ocitl v „ose zla“ a Sulejmání byl v roce 2006 zařazen na americký seznam teroristů.
Doma ale jeho vliv i nadále rostl. Ajatolláh Chameneí, který prý zařadil schopného stratéga a někdejšího chráněnce ajatolláha Chomejního mezi své přátele, ho jmenoval generálem a označil ho za „žijícího mučedníka revoluce“. Získal za to loajalitu stoupence tvrdé linie íránského teokratického režimu.

Související články

Výběr článků

Načítám