Článek
Američané zdůrazňují, že smlouva není ještě podepsána.
"Spojené státy navrhly datum 2015 a Irák rok 2010. Dohodli jsme se potom na roce 2011. Irák má právo, pokud to bude nutné, prodloužit těmto jednotkám pobyt," cituje agentura Reuters z rozhovoru Talabáního pro televizi Al-Húra.
I to ale Washington popírá. "Jakékoli rozhodnutí týkající se přítomnosti vojsk bude založeno na situaci v Iráku. To vždy byla a stále je naše pozice. O dohodě se bude moci hovořit, až něco podepíšeme," řekl mluvčí Bílého domu Tony Fratto.
Tvrdé spory o dohodu
Obě strany tvrdí, že už jsou blízko dohody, která poskytne právní základ pro přítomnost amerických jednotek v Iráku poté, co jim koncem roku vyprší mandát OSN. Dohoda ale zatím není uzavřena, navíc ji musí schválit irácký parlament, takže jednání jsou velmi tvrdá.
Irácký premiér Núrí Málikí trvá na tom, že se obě strany už dohodly na roku 2011 jako na datu, do něhož se musí 145 000 amerických vojáků stáhnout z Iráku. Čelí politickému tlaku ze strany radikálů. V pondělí ale přiznal, že jde jen o dojednaný návrh.
Iráčtí vyjednavači v pondělí uvedli, že konec roku 2011 se týká jen bojových jednotek. V zemi by tak mohli déle zůstat nejen už dříve zmiňovaní instruktoři, ale další jednotky, které se neúčastní přímo bojů a poskytují například technickou nebo logistickou podporu iráckým silám. Do kategorie nebojové jednotky se také mohou schovat zpravodajci.
Spory dále panují ohledně imunity amerických vojáků v Iráku. Mluvčí irácké vlády Alí Dabagh sdělil, že ta by se vztahovala jen na činy spáchané vojáky na svých základnách a při vojenských operacích. Jinak by ale museli spadat pod irácké zákony. Američané chtějí širší imunitu.
Dalším problémem je, že Irák požaduje, aby Iráčané zadržení při amerických akcích byli předáni do 24 hodin do rukou iráckých úřadů.
