Aleppo opět padá do rukou islamistů

HTS a přidružená ozbrojená uskupení zahájily překvapivou ofenzívu ve středu. Od té doby podle listu The Guardian povstalci dobyli zpět pět desítek měst a vesnic. Ve čtvrtek přerušili dálnici spojující Aleppo s hlavním městem Damaškem a obsadili také vojenskou základnu, kde získali zbraně a tanky syrských vládních sil. Boje vypukly rovněž v deeskalační zóně kolem Idlibu na severozápadě Sýrie, kde proti vládním silám udeřily některé povstalecké skupiny podporované Tureckem.

Ruské a syrské letectvo se snaží vzdušnými údery ofenzivu islamistů zastavit. V různých oblastech provincií Idlib a Aleppo provedly šest desítek úderů za 48 hodin, útočily zejména v oblastech Atárib a Dáret Izza. Přesto HTS, které vzešlo ze syrské pobočky teroristické sítě Al-Káida a do určité míry ho podporuje Turecko, dále postupuje.

„Obranné linie vládních jednotek se rozpadly. Vojáky loajální režimu Bašára Asada útok islamistů zaskočil. Nikdo nepředpokládal, že se rebelové tak rychle dostanou na předměstí Aleppa,“ řekla Dareen Khalifová z International Crisis Group. „Zatím není jasné, zda rebelové dokážou dobytá území udržet či jak bude reagovat zbytek ruských jednotek rozmístěných v Sýrii,“ uvedla.

Lidové povstání proti Asadovu režimu bylo v roce 2011 násilně potlačeno a přerostlo v krvavou občanskou válku, která Sýrii sužuje už třináct let a vyžádala si přes 300 000 civilních obětí. Asad si moc udržel jen díky podpoře Ruska a Íránu. Bitva o Aleppo z roku 2016, v níž druhé největší syrské město ovládli vojáci loajální Damašku, se stala zlomovým okamžikem pro Asadovu kontrolu nad Sýrií.

Křehkou rovnováhu sil ale poznamenal rostoucí regionální dopad bojů Izraele s teroristickým hnutím Hamás. Syrskou protivzdušnou obranu zaměstnávaly v poslední době také sílící vzdušné údery židovského státu proti proíránským skupinám operujícím v Sýrii a konvojům zbraní pro teroristy ze šíitského Hizballáhu.

Damašek obvykle při jakýchkoliv komplikacích spoléhal na Teherán a Moskvu. Írán se ale v poslední době mnohem více angažuje v protiizraelských kampaních po boku Hamásu a Hizballáhu. Rusko se zase soustředí především na boje na Ukrajině, kam podle některých zdrojů přesunuje ze Sýrie nejen vojenskou techniku, ale i personál.

„Rusové jsou plně zaujati Ukrajinou a Sýrie je zajímá mnohem méně jak z politického, tak vojenského hlediska,“ poznamenala Khalifová. Moskva považuje útok islamistů za narušení syrské suverenity a požaduje, aby syrská vláda „urychleně obnovila ústavní pořádek“. To se ale podaří, jen když při jednání o potřebných zbraních a „poradcích“ uspěje prezident Asad, který se chystá do Moskvy za účelem konzultace s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.