Článek
Agentura Reuters tento překvapivý Abbásův výrok označuje za vstřícný krok vůči Izraeli a možná také za skrytou nabídku k obnově mírových rozhovorů.
Když o rok později vznikl Izrael, zahájili proti němu Arabové válku a prohráli ji. "Byla to naše chyba, chyba všech Arabů. Ale trestají (Izraelci) nás za to 64 let?" řekl Abbás.
S Olmertem už byli blízko dohodě
Rozhovor se také týkal jeho mírových rozhovorů s minulou izraelskou vládou Ehuda Olmerta. Na jejich obsah se zaměřuje pozornost právě nyní, kdy tehdejší americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová vydává své memoáry. Riceová v nich tvrdí, že Olmert tehdy učinil Palestincům velkorysý návrh, totiž, že jim Izrael předá 94 procent území západního břehu Jordánu a za zbytek poskytne územní náhradu. Podle Riceové Palestinci nabídku odmítli, ale v jejich podání se rozhovory nedostaly tak daleko, aby se jednalo o konkrétních číslech.
Abbás v rozhovoru přiznal, že v roce 2008 byli s Olmertem velmi blízko mírové dohodě. Olmert ale musel odstoupit kvůli korupční aféře. "Byla to dobrá příležitost. Kdyby zůstal ve funkci ještě dva tři měsíce, mohli jsme se dohodnout," řekl Abbás.
Podle jeho verze ale Palestinci tehdy souhlasili jenom s tím, aby si Izrael ze západního břehu, na němž má židovské osady, ponechal jen 1,9 procenta. V knize No Higher Honor Riceová píše, že Olmert ji v květnu 2008 informoval o izraelském návrhu a ochotě podělit se s Palestinci o správu jeruzalémského Starého města, kde jsou svatyně všech tří monoteistických náboženství. Souhlasil prý s tím, aby tato místa spravoval nadnárodní mezinárodní orgán.
Končící vláda prezidenta George Bushe se prý pokusila ještě naposledy mírový proces oživit. Bush se s Abbásem sešel v Oválné pracovně a naléhal na něj, aby historickou nabídku zvážil. Abbás prý odmítl. Jakmile ale nabídl svých 1,9 procenta území, stanovil Bush další jednání na 3. ledna 2009, aby mohl jeho nástupce okamžitě navázat. Toto setkání ale bylo zrušeno, protože Izrael v prosinci 2008 zahájil ofenzivu v pásmu Gazy, aby zastavil raketové útoky. Od té doby byly rozhovory obnoveny jen loni a trvaly pouhé tři týdny.
Vojáky na hranici dalších 40 let? To radši okupaci
Abbás se letos rozhodl o jiný způsob, jak zajistit Palestincům stát. Požádal v OSN o uznání Palestiny, což je ale jednostranný a pro Izrael nepřijatelný krok. V rozhovoru s izraelskou televizí Abbás přiznal, že se asi nepodaří v Radě bezpečnosti získat potřebných devět hlasů. USA navíc hodlají žádost vetovat.
Podle Abbáse je obtížené obnovit jednání s nynějším izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který není ochoten k žádným územním ústupkům. Abbás tvrdil, že Netanjahu chce udržet izraelské vojáky na východní hranici budoucí Palestiny ještě 40 let po jejím vzniku. "To dávám raději přednost okupaci," prohlásil k tomu.
