Článek
Blinken po setkání s čínským prezidentem uvedl, že mu dal jasně najevo své znepokojení nad dodávkami materiálů, včetně obráběcích strojů a mikroelektroniky, které Peking dodává Moskvě a ta je následně používá v ruské válce na Ukrajině.
„Rusko by bez podpory Číny jen těžko udrželo svou agresi na Ukrajinu,“ řekl Blinken po setkání s čínským prezidentem. „Pohánění ruského obranného průmyslu ohrožuje nejen ukrajinskou bezpečnost, ale i bezpečnost Evropy,“ pokračoval.
„Jak jsme Číně již nějakou dobu říkali, zajištění transatlantické bezpečnosti je hlavním zájmem USA. Při našich dnešních (pátečních - pozn. red.) jednáních jsem dal Číně jasně najevo, že se tímto problémem nezabývá,“ zakončil.
Čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že Čína a USA musí hledat společnou řeč, ne se pouštět do „zlovolného soupeření“. Dodal, že Čína „je ráda, že vidí sebevědomé, prosperující a vzkvétající Spojené státy“, a že doufá, že „USA se na rozvoj Číny dokážou také dívat v pozitivním světle“.
Čína si vybrala stranu
Americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová komentovala pozici Číny už před Blinkenovým odletem. „Čína nemůže tvrdit, že je v tomto neutrální, když si ve skutečnosti vybrala stranu,“ řekla webu Politico.
Blinken jedná v Pekingu nejen o válce na Ukrajině, ale i o dalších sporných otázkách mezi USA a Čínou. Dotkl se také konfliktu na Blízkém východě, kde Izrael vede rozsáhlé vojenské operace v Pásmu Gazy v odvetě za teroristický útok radikálního hnutí Hamás z loňského října. V posledních týdnech také panuje výrazné napětí mezi Íránem a Izraelem.
„Myslím, že vztahy, které Čína má, mohou být pozitivní ve snaze zmírnit napětí, zabránit eskalaci a zabránit šíření konfliktu,“ řekl Blinken novinářům a dodal, že čínský ministr zahraničí Wang souhlasil, že s ním zůstane v kontaktu ohledně blízkovýchodní problematiky.
Čína i během Blinkenovy návštěvy poskytuje přístav lodi vozící zbraně z KLDR do Ruska. Porušuje sankce
