Hlavní obsah

Odpověď na invazi na Ukrajinu bude „svižná, tvrdá a jednotná“, varují USA Moskvu

Ženeva
Aktualizováno

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek prohlásil, že jakýkoli pohyb ruských vojenských sil přes ukrajinskou hranici bude považovat za „obnovenou invazi“, na kterou budou Spojené státy a jejich spojenci „reagovat svižně, tvrdě a jednotně“. Řekl to jen pár minut po skončení jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Ženevě.

Foto: Russian Foreign Ministry, Reuters

Ministři zahraničí USA a Ruska na společném jednání v Ženevě

Článek

Rozhovor mezi šéfy americké a ruské diplomacie trval asi hodinu a půl.

Spojené státy souhlasily s tím, že Rusku příští týden poskytnou písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy. Ta musí ale pro změnu reagovat na obavy Západu týkající se Ukrajiny.

Biden nemile překvapil Ukrajinu. Rozlišuje mezi velkou a menší ruskou invazí

Zahraniční

Lavrov po jednání zopakoval, že Rusko nemá „žádné plány” na Ukrajinu podniknout vojenskou ofenzívu.

Podnětné jednání průlom nepřineslo

Podle Blinkena bylo jednání „upřímné a podnětné”. Prozradil, že svému protějšku předložil několik návrhů americké administrativy, jak zajistit ve sporné oblasti větší bezpečnost tak, aby byly obě strany spokojeny.

Pokud ruská vojska překročí ukrajinskou hranici, bude odpověď spojenců „svižná, tvrdá a jednotná” (angl. swift, severe, united).

Jednání diplomacie Ruska a USA ve vyhrocené atmosféře

Evropa

K žádnému průlomu ovšem nedošlo, přiznal americký ministr zahraničí. Washington i Moskva jsou ale podle něj teď na dobré cestě k vzájemnému pochopení svých obav.

Vojska NATO pryč z Rumunska a Bulharska?

V rámci bezpečnostních záruk Rusko požaduje, aby se vojska NATO stáhla z Rumunska a Bulharska, informovala agentura TASS.

Moskva už dříve tvrdila, že se hodlá domoci návratu NATO do svých hranic z roku 1997. Tehdy se aliance rozšiřovala směrem na východ, Česká republika vstoupila v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem.

Putin chce zabezpečit Rusko. Vměšuje se do cizí země. Odborníci se neshodnou

Zahraniční

Rumunsko a Bulharsko vstoupily společně se Slovenskem, Slovinskem, Lotyšskem, Estonskem a Litvou až o pět let později.

„Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje a dalších kroků s cílem vrátit konfiguraci z roku 1997 na území zemí, které k tomuto datu nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska” uvedl podle ruských agentur Lavrov.

Černochová navrhne vyzbrojit Ukrajinu

Šéf ruské diplomacie se vyjádřil také k postoji Česka.

Británie dodává zbraně na Ukrajinu

Evropa

„Co se týká nové české vlády, ano slyšíme, co říkají, slyšíme jejich vyjádření," poznamenal Lavrov. Rusko chce nejprve vidět, kam přesně budou mířit české návrhy. Čeho přesně se jeho vyjádření týkalo, nebylo bezprostředně zřejmé.

Český premiér Petr Fiala (ODS) ale ve čtvrtek prohlásil, že ministerstva obrany, zahraničních věcí a další experti jednají o možné pomoci Ukrajině.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvažuje o dodávce zbraní a munice Kyjevu. Zájem je prý o české dělostřelecké granáty.

Související témata:

Výběr článků

Načítám