Článek
Napsal to ve středu britský list The Times s tím, že "mezi Londýnem a netrpělivým Bushem se vyskytly taktické rozdíly". Blair, jenž je jeho nejbližším spojencem, totiž spatřuje v mandátu OSN východisko z politických potíží, jež mu v Británii vznikly silným odporem proti válce. Premiér se proto chce pokusit přesvědčit zejména Francii, Německo, Rusko a Čínu o tom, že režim Saddáma Husajna neplní své odzbrojovací povinnosti, a proto je nevyhnutelné, aby RB přijala druhou rezoluci.
Kompromis 6. března?
Blair už v úterý na tiskové konferenci předeslal, že "zbývá ještě mnohé prodiskutovat, než v OSN dospějeme k rozhodnutí" a zdůrazňoval, že většina britských voličů podpoří vojenskou akci, pokud bude schválena druhá rezoluce.
Šéf Bílého domu rovněž v úterý prohlásil, že jeho administrativa pracuje s "přáteli a spojenci" na možnosti druhé rezoluce. Z hlediska USA by byla "užitečná, ale ne nezbytná," dodal nicméně. Pro Británii je 28. únor příliš brzy pro schválení rezoluce. Ministr zahraničí Jack Straw se údajně dohodl se svým americkým protějškem Colinem Powellem na kompromisním termínu pro svolání Rady ve dnech 6. až 7. března.
Datum 14. března navrhla původně Francie už po zasedání Rady ke zprávě inspektorů minulý pátek. Podle listu The Times by byli Američané ochotni počkat až do tohoto termínu v jen případě, že by to znamenalo francouzský souhlas s rezolucí.
Hlavní divize teprve naloďují v USA
Zdržení mohou kolidovat s vojenským plánováním americké invaze, jež chce mít časovou rezervu pro případ prodloužení bojů, a to i s ohledem na vedra, jež v Iráku nastupují v dubnu. Vojenští experti podle britského listu Financial Times očekávají, že tři klíčové americké divize budou dopraveny do oblasti Perského zálivu ne dříve než do konce února a že síly USA a Británie potřebují nejméně dva týdny, aby zaujaly pozice.
Například americká 101. výsadkové divize se teprve naloďuje ve floridském Jacksonville na lodě střední rychlosti a má jim trvat tři týdny, než přeplují Atlantik a náklad vyloží. K nim se připojí dva tisíce Britů z 16. vzdušné přepadové brigády.
Rovněž 4. americká obrněná divize s 68tunovými tanky M1 Abrams není ještě kompletně dopravena do oblasti. Tam se k nim připojí 26 tisíc Britů se 120 tanky Challenger II, uvedl list Financial Times.
Saddám: Nechceme mír za každou cenu
Irák si nepřeje válku s USA, ale nikoli za jakoukoli cenu. Na setkání s předsedou ruské komunistické strany Gennadijem Zjuganovem to prohlásil irácký prezident Saddám Husajn. Citovala ho včera irácká agentura INA.
"V otázce naší nezávislosti, důstojnosti a práva na svobodný život neustoupíme. Naši lidé potřebují svobodu, důstojnost a nezávislost a totéž přejí ostatním, i Americe, jestliže bude respektovat svobodu Iráku a Arabů," řekl podle agentury Husajn. V případě napadení se budou podle jeho slov Iráčané bránit a "s pomocí Boha zvítězí".
Británie odvolává své občany z Iráku
K odjezdu z Iráku vyzvala ve středu Británie své občany vzhledem k "rostoucímu napětí v oblasti a riziku teroristické akce". Britské ministerstvo zahraničí, které vydalo mírnější varování i pro cesty do Kuvajtu, Izraele a na území palestinské samosprávy, v prohlášení také připomnělo, že irácká vláda před válkou v Perském zálivu v roce 1991 držela britské občany jako rukojmí.