Článek
„Prezident věří, že zůstává prostor k prozkoumání možnosti dalších redukcí arzenálu, a nejlepším způsobem, jak to udělat, je v diskusi s Ruskem,“ prohlásil Ben Rhode, zástupce prezidentova poradce pro národní bezpečnost. Jeho šéf, Tom Donilon, má kromě toho v únoru dovézt šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi osobní dopis prezidenta Baracka Obamy.
Překážkou jakékoli nové dohody zůstává ovšem americký či alianční systém raketové obrany, který Moskva pokládá za ohrožení svého strategického arzenálu.
Kvůli tomu se prý Obama nechystá do Moskvy dřív než na summit skupiny zemí G 20 letos v září. Jakkoli jsou obrysy budoucí nové americko-ruské odzbrojovací dohody matné, průlom v otázce štítu by věcmi pohnul, shodují se experti. „V raketové obraně chybějí jednoduchá řešení. Žádná pružnost není,“ vyčetl ovšem před pár dny Obamovi ruský premiér Dmitrij Medvěděv v rozhovoru pro CNN v Davosu.
Kreml čeká od Obamy slibovanou pružnost
Právě jemu loni v březnu v Soulu ještě jako ruskému prezidentovi Obama před kamerami šeptnul, že po listopadových volbách bude moci být pružnější, přičemž tuto poznámku tehdy zachytily mikrofony.
Podle Stephena Pfifera z Brookingsova institutu vede cesta ke kompromisu přes odvolání ruského požadavku, aby se USA a NATO smluvně zavázaly, že raketový štít neobrátí proti Rusku.
Když do Kongresu v uplynulém týdnu pronikla informace o neohlášené schůzce Bidena s Lavrovem, vyděsila se republikánská opozice představou, že se cosi děje za jejími zády.
Republikán Mike Rogers, předseda sněmovního podvýboru pro strategické zbraně, napsal Bidenovi dopis, v němž se chtěl také ujistit, že se Obama po těžkostech s ratifikací smlouvy START s Ruskem v roce 2011 nepokusí Senát obejít. V USA to umožňují tzv. dohody výkonné moci, jež jsou méně formální než smlouvy předkládané ke schválení Senátu, avšak pro Washington stejně závazné. Počet těchto dohod od 2. světové války prudce vzrostl.
Americko-ruské vztahy procházejí nesnadným obdobím. Přes Obamou deklarovanou politiku „vynulování“ se nenaplnilo očekávání pronikavého oteplení.
Americko-ruská smlouva START podepsaná v roce 2010 v Praze stanoví počty strategických raket a bombardérů na 700 pro každou stranu a povoluje maximálně 1550 hlavic či A-bomb a 800 odpalovacích zařízení.