Biden nabízí Ukrajině podobnou ochranu jako Izraeli

„Proces vstupu do západní vojenské aliance vyžaduje čas,“ řekl Biden v rozhovoru pro CNN odvysílaném v plném znění v neděli. Do té doby by USA mohly Ukrajině poskytnout potřebné zbraně a schopnosti k obraně.

Biden však zdůraznil, že to by bylo myslitelné pouze v případě příměří a mírové dohody.

Otázku bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a případný výhled jejího členství v Severoatlantické alianci bude řešit dvoudenní summit NATO, který se koná v úterý a ve středu ve Vilniusu.

„Myslím, že je předčasné říkat – vyzývat k hlasování… jsou tu další kvalifikace, které je třeba splnit, včetně demokratizace a některých dalších otázek,“ podotkl šéf Bílého domu.

Prohlásil ale, že USA jsou připraveny dodávat napadené zemi zbraně a rozšířit další bezpečnostní podporu na úroveň poskytovanou Izraeli, dokud Kyjev nezíská členství v Alianci, sdělila televize ARD.

O den dříve, v rozhovoru pro televizi ABC, Biden podtrhl, že si nemyslí, že by Ukrajina byla připravena na členství v Severoatlantické alianci: „Nemyslím si, že v NATO panuje jednota ohledně toho, zda přijmout Ukrajinu do rodiny NATO nyní, uprostřed války, či nikoliv.“

USA každoročně podporují Izrael částkou přibližně 3,8 miliardy dolarů (83,6 mld. korun) – značná část z této sumy jde na obranu proti raketám a vojenskou techniku. Podle zprávy Výzkumné služby amerického Kongresu se od konce druhé světové války nedostalo žádné zemi takové štědrosti od Washingtonu jako Izraeli.

V březnu 2022 schválil americký Kongres dodatečné miliardové financování systému protiraketové obrany Iron Dome (Železná kopule), na jehož vývoji se USA podílely a který je nasazen od roku 2011. Železná kopule je rovněž považována za symbol role USA coby ochranné mocnosti Izraele. Obranný systém mimo jiné ničí rakety krátkého doletu ještě ve vzduchu.

USA od konce února 2022, kdy Rusové zahájili invazi na Ukrajinu, poskytly nebo přislíbily podle vlastních údajů napadené zemi vojenskou pomoc v hodnotě více než 40 miliard dolarů (880 mld. korun).

Bidenův názor, že válka s Ruskem musí skončit, než bude Aliance moci uvažovat o přijetí Kyjeva do svých řad, vedl k roztržce s Británií, napsal list The Daily Telegraph.

„Někteří konzervativní poslanci označili komentáře amerického prezidenta za politováníhodné a negativní a naznačili, že Londýn má co do činění se zjevnou zaujatostí vůči Spojenému království, nejbližšímu americkému spojenci,“ napsal list.

Iain Duncan Smith, bývalý předseda toryů a exministr, poznamenal: „Za těchto okolností, kdy Ukrajina čelí doslova boji na život a na smrt s Ruskem, by bylo lepší dát jim nějaký pozitivní pocit, že se členství jednou stane skutečností, než zdůrazňovat negativa, že nejsou připraveni.“

Británie usiluje o urychlené přijetí Ukrajiny do NATO. Číslo 10, tedy sídlo premiéra Rishiho Sunaka, naznačilo, že ministerský předseda usiluje o vytvoření „nové charty“, která by pomohla chránit Ukrajinu před budoucí ruskou agresí a měla by posílit dlouhodobou bezpečnost Ukrajiny jako předstupeň toho, že se země stane členem NATO.

Iniciativa přichází v době, kdy se objevují náznaky, že Německo bude trvat na odkladu začlenění Ukrajiny do Aliance kvůli obavám, že by tento krok mohl NATO přivést k válce s Ruskem. Očekává se, že Berlín bude naléhat na ostatní, aby se spíše než na návrhy na členství soustředili na bezpečnostní záruky, které by Ukrajině pomohly bránit se v případě nepřistoupení.

Zpráva přišla uprostřed již tak zvýšeného napětí mezi Londýnem a Washingtonem. Sunak prohlásil, že Spojené království odrazuje Kyjev od používání kazetových bomb, a to jen den poté, co USA souhlasily s jejich zasláním na Ukrajinu.

Biden také čelil ve Spojeném království výtkám za to, že jako příštího generálního tajemníka NATO odmítl ministra obrany Bena Wallace ve prospěch Ursuly von der Leyenové, předsedkyně Evropské komise.

Napětí vyvolalo také rozhodnutí Spojeného království vycvičit ukrajinské piloty a vyzbrojit je stíhačkami F-16 americké výroby bez podpory USA.