Beslan po roce znovu oplakává své mrtvé

Přepadení školy teroristickým komandem, následné třídenní zajetí v tělocvičně plné odjištěných náloží a konečně chaotický zásah bezpečnostních sil a místních ozbrojených mužů. Nepřežilo ho celkem 334 lidí, mezi nimi 186 dětí ve věku do šestnácti let. Dalších 728 utrpělo zranění.

To vše znovu bolestně oživilo přibližující se zítřejší výročí. Spolu s pocity hněvu a beznaděje ale mezi obyvateli zaznívá i spousta otázek. Z dvaatřiceti teroristů, které úřady označily za pachatele hrůzného činu, stanul před soudem jediný přeživší: Nur-Paši Kulajev.

První dny nového školního roku na školách v severním Kavkazu budou doprovázet mimořádná bezpečnostní opatření. Policie uzavře v pondělí, na které úřady přeložily zahájení nového školní roku, všechny příjezdy pro automobily ve škole v Beslanu. Budovu budou střežit příslušníci bezpečnostních složek, včetně odstřelovačů na okolních budovách. "Všech 113 škol dostalo nové telefony," potvrdila vicepremiérka Ingušské republiky Chava Jevlojevová. 

Jak začala osvobozovací akce, později označovaná za spontánní? Kdo dal rozkaz použít při útoku proti budově plné dětí plamenomety a těžkou techniku? Opravdu všichni teroristé při zásahu zemřeli, nebo se některým podařilo uprchnout? Mnozí obyvatelé Beslanu také obviňují tehdejší operační štáb, že nedotáhl do konce vyjednávání s teroristy, kteří mj. požadovali stažení ruských vojsk z Čečenska.

Jak vypověděl bývalý severoosetský prezident Alexandr Dzasochov, místní vyjednávači tehdy kontaktovali Moskvou neuznaného čečenského prezidenta Aslana Maschadova, a ten přislíbil při zajištění vlastní bezpečnosti svůj příjezd do Beslanu. Na tyto a další otázky by měla nalézt odpovědi mj. dvě hlavní souběžně vedená vyšetřování - federální parlamentní vyšetřovací komise a severoosetské parlamentní komise.

Obě už ale oznámily, že svou verzi průběhu tragédie zveřejní až po oficiálních smutečních ceremoniálech, které se v Beslanu chystají a kvůli nimž se posunulo letošní zahájení školního roku na 5. září.

Celkem se vede pět různých vyšetřování a místní obyvatelé dodnes neznají výsledky ani jednoho z nich, navíc vyšetřovatelům příliš nevěří. Nejméně důvěry u nich přitom vzbuzují oficiální výroky přicházející z Moskvy. Pochybnosti o oficiálním vyšetřování ruské generální prokuratury vzbudil zejména tři měsíce trvající proces s jediným obviněným, 21letým Čečencem Nur-Paši Kulajevem.

Svědectví tehdejších rukojmích i výpověď samotného Kulajeva přinesly nové klíčové informace o událostech z loňského září. Ty však, jak připustil jeden z vyšetřovatelů generální prokuratury, znamenají pro oficiální verzi Kremlu velkou ránu.

Podle oficiální verze dojelo 1. září 2004 z Ingušska ke škole 32 ozbrojenců a obsadili ji. Třetí den došlo uvnitř budovy kvůli zkratu na bombě teroristů k výbuchu, po něm přišly další dvě exploze a také smrt většiny rukojmích. Nakonec se odehrál původně neplánovaný zásah bezpečnostních sil, při němž byli zabiti všichni únosci s výjimkou Kulajeva. Tolik oficiální verze Moskvy.

Beslanští ale zpochybňují prakticky všechny body tohoto souhrnu a začínají už u počtu teroristů. Věří, že jich bylo nejméně 50. Bývalý člen elitních zásahových oddílů Alfa také krátce po obléhání vypověděl: "Když jsme do školy vstoupili, ozbrojenci byli u každých dveří, každého okna. Bylo jich nejméně 70."

Osetinci z Beslanu jsou však přesvědčeni, že mezi teroristy se pohybovalo mnohem více lidí ze sousedního Ingušska. Pokud by se to potvrdilo, znamenalo by to politickou bombu, neboť Ingušsko a Severní Osetie spolu v roce 1992 vedly etnicky podbarvenou válku se stovkami mrtvých a napětí dosud nepolevilo.

Bývalí rukojmí zpochybňují tvrzení, že s výjimkou Kulajeva nikdo z nich nepřežil. Podle Kazbeka Misikova se například vytratil jeden velmi vysoký muž, jehož tělo pak mezi zabitými teroristy chybělo. "Měřím 190 cm, on byl ještě vyšší. Mezi mrtvými ozbrojenci ale nebyl," tvrdí Misikov. Jiní svědci zase uvádějí, že v oficiálním výčtu teroristů chybí malý muž s jizvou. Kulajev se domnívá, že přežili tři další únosci.