Hlavní obsah

Benefity nezabírají. Mladí Poláci se do armády nehrnou

Většina Poláků si po ruské invazi na Ukrajinu přeje, aby byla v jejich zemi znovu zavedena povinná základní vojenská služba, zrušená v roce 2009. Podle posledních průzkumů veřejného mínění se pro vyslovuje až 85 procent a pouze 15 procent se staví proti. Problémem však je, že ti, kterých by se tato povinnost teoreticky mohla týkat, tedy mladí muži ve věku od 18 do 30 let, narukovat na rok či dva zrovna nechtějí.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

V Polsku, stejně jako v ostatních zemích NATO, neexistuje povinná branná povinnost, a jak v únoru letošního roku uvedl ministr obrany Marius Blaszczak, „ani se neplánuje její zavedení“. Místo toho byl v květnu 2022 zahájen první nábor do dobrovolné základní vojenské služby.

Její absolventi se mohou stát profesionálními vojáky nebo záložníky po dvou 28denních školeních nebo po 11 měsících speciálního výcviku ve vojenské jednotce, pokud si to přejí. Během tohoto období obdrží odměnu ve výši 4560 zlotých (téměř 27 tisíc korun).

Lotyšsko plánuje obnovit povinnou vojenskou službu

Evropa

Nařčení ze sabotáže

„Ukazuje se však, že i když armáda láká mladé lidi do svých řad dobrými výdělky, sociálními výhodami a mož­ností profesního růstu, příliš se jim do ní nechce,“ upozornil portál onet.pl. Ministr Blaszczak, jeden z nejbliž­ších a dlouholetých spolupracovníků předsedy PiS Jarosława Kaczyńského, vidí problém v tom, že velitelé vojenských jednotek nemají zájem o dobrovolníky.

Dokonce je obviňuje ze sabotáže plánu na vytvoření velké polské armády. „Nedojde-li k urychlenému provedení změn, budou přijata personální opatření proti velitelům, kteří ztěžují nebo znemožňují proces zvyšování počtu ozbrojených sil,“ stojí v dopise ministra několika polským velitelům.

Výběr článků

Načítám