Bavorsko si už třídí migranty

Podobná centra by měla vzniknout i v dalších spolkových zemích, kromě Saska se k tomu ale většina z nich příliš nemá.

„Bavorská CSU se vzepřela Angele Merkelové, kancléřce a předsedkyni křesťanských demokratů CDU, s nimiž tvoří celá desetiletí dvojblok. Ta se snažila vznik takových zařízení torpédovat,“ připomněla britská BBC.

Zařízení vznikla ve městech Donauwörth, Zirndorf, Řezno, Deggendorf, Schweinfurt, Bamberg a Manching.

Ubytováno by v nich mělo být vždy zhruba tisíc až patnáct set migrantů. Střediska jsou součástí migračního plánu německého ministra vnitra Seehofera. Spor o tento plán před měsícem uvrhl německou vládu do nejhlubší krize od jejího vzniku letos v březnu.

V centrech budou mít své pobočky Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), který rozhoduje o žádostech o azyl, i správní soudy, které rozhodují o odvoláních proti rozhodnutí BAMF. Celý proces vyřizování žádostí by se tak měl urychlit.

Stačily ovšem pouhé tři dny provozu a v pátek se v jednom z nich - ve švábském  Donauwörthu uskutečnila rozsáhlá policejní razie, napsal server týdeníku Focus. Policisté prohledali dva domy, v nichž jsou migranti ubytováni.

Běženci měli ve svých pokojích schované nebezpečné předměty, aby je mohli využít v případných konfliktech, uvedla policie. Ta tvrdí, že razie pomohla k ochraně nejen obyvatel domu, ale i pracovníků.

Markus Söder, bavorský premiér a lídr kandidátky CSU pro říjnové zemské volby, zřízení center uvítal: „Vykročili jsme žádoucím směrem.“ Opoziční politici varují před vznikem ghett a centra označují za „deportační tábory“.

Centra se stala terčem ostré kritiky, především ze strany opozice. Podle listu Kölner Stadt -Anzeiger se Seehofer přepočítal, neboť si neuvědomil, že bude potřebovat spolupráci spolkových zemí. „Kromě Bavorska se toho nikde moc neděje,“ komentoval list a upozornil, že i v domovské zemi předsedy CSU Seehofera záchytná centra vznikla většinou tak, že se změnily názvy stávajících tranzitních středisek.

List Heilbronner Stimme napsal, že záchytná centra jsou jen logickým důsledkem chybějící evropské solidarity v migrační politice, která se „už dlouho řídí heslem: Kdo nabídne nejhorší podmínky, ten ponese nejmenší zátěž“. „CSU se nijak netají tím, že jejím cílem je (migranty) odstrašit,“ uvedl list Heilbronner Stimme.

Spolková republika od čtvrtka povolila slučování rodin migrantům, jimž úřady zatím nepřiznaly azyl, ale udělily tzv. doplňkovou (subsidiární) ochranu. Za všemi migranty s takovou ochranou může dorazit měsíčně nanejvýš tisíc lidí.

„Takový počet se zdá nízký levicovým stranám, aktivistům a organizacím na podporu běženců. Naopak krajní pravice v něm vidí hrozbu,“ upozornila televize BBC.

Slučování rodin berlínská vláda pozastavila ještě v roce 2016, aby ulevila sociálním pracovníkům snažících se zvládnout rekordní počet utečenců. Rodinní příslušníci však nadále mohli přicházet za těmi, kterým udělili řádný statut utečence, protože na to mají právo z ústavy.

Spojování rodin migrantů s doplňkovou ochranou kabinet kancléřky Merkelové (CDU) tentokrát částečně povolil poté, kdy se na kompromisu shodli zástupci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD).

Zelení a některé církevní organizace novou podobu spojování rodin napadají, protože považují za nespravedlivé parametry, podle nichž se měsíčně vybere tisíc příbuzných migrantů.

Mezi kritérii mají být podle televize ARD délka odloučení, věk příbuzných či zdravotní stav. Zvýhodněni mají být rodinní příslušníci migrantů, kteří projevili snahu se integrovat. Na německých ambasádách v zahraničí o spojení rodin požádalo podle ARD kolem 34 tisíc lidí.

Německá policie mezitím oznámila, že zadržela dva 36leté cizince pro podezření, že se podíleli na zločinech teroristů. Jeden bojoval v Sýrii za frontu an-Nusra, druhý vraždil na Srí Lance jako člen organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE).