Bavorské křesťanské kříže jako rozbuška, už zase

„Náboženské symboly na univerzitní půdu nepatří. Nechci tady ani kříže, ani půlměsíce, ani Davidovy hvězdy,“ řekla rozhlasu Bayerischer Rundfunk Sabinne Wagnerová (27), Krügerova spolužačka. Dodala, že nevylučují ani akce občanské neposlušnosti. „Ať nám tady nikdo nic nevěší, ze všeho nejméně bulíky na nos,“ poznamenala.

Kamery běžely naplno, spouště fotoaparátů cvakaly, když bavorský premiér Markus Söder (51) šel příkladem a umístil na zeď vstupní haly bavorské státní kanceláře, sídla zemské vlády, umělecky provedený krucifix. Ne ledasjaký, ale dar Friedricha Wettera (90), kardinála a arcibiskupa mnichovsko-freisinského. Od roku 2008 visel v zasedací síni bavorské vlády.

„Nehledejte za tím nic jiného než přihlášení se k identitě a ke kulturnímu charakteru Bavorska,“ podotkl ke kroku, který mnozí považují za ukázku svalů krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD) před říjnovými zemskými volbami.

Hans-Joachim Stadner (38), kontrolor kvality automobilky BMW, Söderův počin vítá. „V posledních letech k nám dorazilo skoro 1,5 miliónu přistěhovalců. Muslimové někdy tiše, jindy docela nahlas dávají najevo, že lpějí na své víře – ať to stojí, co to stojí. Neuškodí tudíž připomenout, kdo jsme, kdo jsme byli a co chceme,“ vysvětlil.

To, že krucifix pojímá ne jako náboženský symbol, ale jako politické znázornění světového názoru, prokázala Křesťanskosociální unie (CSU) už dříve. V roce 1983 se rozhořel skandál, když Friedrich Zimmermann, tehdejší západoněmecký ministr vnitra v kabinetu kancléře Helmuta Kohla, nařídil nevyplatit poslední část státní dotace spisovateli a režiséru Herbertu Achternbuschovi (79). Ve filmu Duch si zahrál Ježíše, který sestoupí z kříže a vydá se do Mnichova, kde na něho čekají nástrahy a nesnadná realita moderního světa.

O Zimmermannově gestu se bouřlivě diskutovalo. Zatímco intelektuálové označovali jeho postoj za zpátečnický, představitelé katolické církve včetně kardinála Josepha Ratzingera (91) – pozdějšího papeže Benedikta XVI. – nešetřili výrazy jako „rouhačství“ či „bezbožnost“.

Počátkem devadesátých let Mnichov nařídil umístit kříže do školních tříd veřejných škol a do soudních síní. Také tehdy vyrostla CSU konkurence v části politického spektra napravo od ní. Republikáni Franze Schönhubera zažívali vzestup. Rodiče se bránili žalobami. V roce 1995 Spolkový ústavní soud v Karlsruhe nařízení označil za ústavě odporující a neplatné. Republikáni už tou dobou mířili do zapomnění.

Söderův záměr se paradoxně nezamlouvá ani části katolické církve. Podle Reinharda Marxe, (64), kardinála a mnichovského arcibiskupa, rozhodnutí politiků CSU rozděluje a vyvolává neklid. Marx má za to, že na kříž nelze hledět pouze jako na kulturní symbol, jak tvrdí vláda v Mnichově.

„To by pak byl kříž ve jménu státu vyvlastněn,“ řekl listu Süddeutsche Zeitung.

Naopak Ludwig Schick (68), arcibiskup z Bamberku, se netají tím, že postoji CSU i zemské vlády rozumí. „Pověsit kříž na znamení smíření, pokoje a sounáležitosti, to samozřejmě považuji za vítané gesto. Dost dobře nechápu, proč bych to měl vnímat jako katalyzátor rozbrojů,“ nechal se slyšet.

Také prelát Lorenz Wolf (63), šéf Bavorského katolického úřadu, se postavil za premiéra: „Zemská vláda se přihlásila k hodnotám, které krucifix ztělesňuje.“

Bavorsko má navíc v živé paměti případ, kdy soud v Miesbachu při procesu s muslimským obžalovaným sundal ve své síni krucifix. Pak si vše rozmyslel a vrátil ho zpět, avšak to už soud stačily zaplavit protestní e-maily, dopisy a telefonáty.