Barmští mniši válčí proti muslimům

Vesnici nyní hlídá na padesát policistů, muslimové se však rozhodli přestěhovat do blízkého města. „Nejsme tu v bezpečí, máme strach,“ vysvětlil jeden z představitelů mešity.

K podobným sektářským útokům, jejichž oběti jdou už do stovek, dochází v převážně buddhistické Barmě pravidelně. Terčem je tamní muslimská menšina, tzv. Rohingové, kteří, ačkoli v zemi žijí po staletí, jsou stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství. Nemůžou volit ani kandidovat.

Dlouhodobé napětí eskalovalo v roce 2012, kdy se rozbuškou stal strach buddhistů, že populace Rohingů rychle přeroste většinové obyvatelstvo.

Téměř 140 tisíc Rohingů z barmského západního Rakhinského státu, jehož sever především obývají, kvůli následující vlně násilí opustilo domovy a přes Thajsko zamířilo do Indonésie či Malajsie. Další 1,1 miliónu Rohingů v Barmě dál žije, jsou ale často soustředěni do provizorních táborů bez nároku na zdravotní péči či školní docházku.

„Nechceme tady nikoho, kdo si hraje na uprchlíky nebo Bengálce a snaží se pohltit náš národ nebo lid. Je třeba je poslat zpět, odkud přišli,“ vysvětlil barmský buddhistický mnich Pamaukka.

Nenávist vůči muslimské menšině (v Barmě žije 80 procent buddhistů a čtyři procenta muslimů) podněcují nacionalistické buddhistické organizace jako Hnutí 969 či Sdružení na ochranu rasy a náboženství (MaBaTha).

Jejich členové se například loni přičinili o prosazení zákona zabraňujícího ženám rodit častěji než jednou za tři roky, což je jasně namířeno proti etnickým a náboženským menšinám, které mají vyšší porodnost, anebo normy omezující sňatky mezi buddhistickými ženami a nebuddhistickými muži.

„Peníze, které utratíte v muslimském obchodě, budou použity na získání buddhistické ženy, která bude brzy donucena konvertovat k islámu. Narodí se jí bengálští muslimové a stane se z nich hlavní nebezpečí pro náš buddhistický národ, protože nakonec zničí naši rasu a naše náboženství. Až se přelidní, ovládnou nás a z naší země udělají islámský stát,“ varoval před časem Ašin Wiratu, prominentní mnich z Hnutí 969.

Wiratu, označený časopisem Time jako „tvář buddhistického teroru“, necituje ze súter, aby podpořil své názory – v mírumilovném Buddhově poselství by pro ně také marně hledal oporu.

Běžní barmští buddhisté to po něm ale ani nechtějí – je pro ně náboženskou autoritou a bojovníkem proti muslimské invazi. Nehrají pro ně roli ani fakta jako výsledek sčítání lidu z roku 2014, podle něhož se počet muslimů v Barmě za posledních třicet let nezměnil.

Situace v Barmě se ale začíná měnit k lepšímu. Vláda vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij, která doposud mlčela, v červenci – tedy sto dnů po převzetí moci – oznámila vytvoření pracovní skupiny pro prevenci náboženského násilí.

Kabinet dále pohrozil zásahem proti MaBaTha a postavil se za člena vládní strany, který MaBaTha otevřeně kritizoval. Rozhýbala se také Rada mnišské obce čili sanghy.

„MaBaTha nebyla nikdy uznána za skutečnou buddhistickou organizaci... a Rada ji nyní konečně odsuzuje, protože se stala nekontrolovatelnou,“ zdůraznil v červenci její mluvčí.

Duchovní vůdce tibetských buddhistů dalajlama přitom už loni v květnu Su Ťij vyzval, aby se postavila na stranu Rohingů. Wiratu zareagoval, jak je pro něj typické: Su Ťij nazval diktátorkou a Vysokému komisaři OSN pro lidská práva Zeidovi Ra’ad al-Husajnovi, který označil perzekuci Rohingů za možný zločin proti lidskosti, pohrozil „zmlácením vietnamkami“, pokud nebude „dost bystrý“.

Barmští mniši a nacionalisté v dubnu demonstrovali před ambasádou USA v barmském Rangúnu proti používání označení Rohingové. Radikálové považují příslušníky této komunity za nelegální přistěhovalce z Bangladéše.