Článek
"Irák se stal magnetem pro islámské extremistické organizace," řekl kuvajtskému listu ar-Ra´aj al-Ám vůdce iráckého monarchistického hnutí Šaríf Alí bin Husajn.
Jeho slova korespondují s opakujícími se údaji, že se do Iráku stahují například mladíci ze Saúdské Arábie, kteří tak mohu frustraci z konzervativní monarchie uniknout prostřednictvím aktivit namířených proti "nenáviděným Američanům".
USA varují Teherán a Damašek
Saúdskoarabský exulant Muhammad Masrí v televizi al-Džazíra v pondělí tvrdil, že takových lidí je okolo pěti tisíc; magazín Middle East Quarterly ale před několika týdny otiskl analýzu, podle níž jsou v Iráku cizinců ve zbrani "spíše desítky než stovky, neboť větší skupiny nejsou s to splynout s obyvatelstvem a mohou být snadno identifikovány koaličními informátory".
Americký správce Iráku Paul Bremer před časem uvedl, že velkou část útoků provádějí občané Sýrie, Saúdské Arábie, Jemenu a Súdánu. Washington se však ve veřejných projevech spíše než na své spojence v Rijádu s varováními obrací na Írán a Sýrii. Naposledy v úterý vyzval mluvčí Bílého domu Scott McClellan Teherán a Damašek, aby zabránily pronikání bojovníků do Iráku.
Spojí se Saddámovi lidé s islamisty?
Činitelé USA dosud nepřátelské aktivity připisovaly hlavně stoupencům Saddáma Husajna nebo teroristické síti al-Kajdá. Citovaný rozbor Middle East Quarterly ale připomíná složité podhoubí a rozmanité pohnutky útoků. Materiál mj. vypočítává 19 známých skupin podnikajících ozbrojené akce. Některé se hlásí k islámské motivaci, jiné k násirovskému arabskému nacionalismu, rozprášené socialistické straně Baas či k Saddámovi. "Neexistují žádné důkazy o existenci hnutí odporu na celonárodní úrovni," upozorňují autoři.
Agentura DPA nicméně upozornila, že jednotlivé proudy - jmenovitě militantní islamisté a aktivisté svržené sekulární diktatury - se mohu začít v podmínkách sílící nevole nad americkou správou Iráku velmi rychle slévat.