Hlavní obsah

Velké množství malých děr. Ázerbájdžánské letadlo mohli omylem sestřelit Rusové

3:42
3:42

Poslechněte si tento článek

Během vyšetřování tragédie ázerbájdžánského letadla na trase Baku–Groznyj, při níž ve středu zahynulo 38 lidí a 29 jich se zraněními přežilo, se vyrojily spekulace, podle nichž mohlo jít o následek nechtěného sestřelení stroje ruskou protivzdušnou obranou.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Pohled na zadní část stroje Embraer 190, který havaroval u kazachstánského města Aktau.

Článek

Podezření budí hlavně velké množství malých děr, kterými je poseta zadní část trupu včetně levého výškového kormidla. Podle expertů může takové poškození způsobit jedině vnější vliv.

Nezávislý ruský web Meduza napsal, že na záběrech z místa katastrofy jsou na ocasní části stroje jasně vidět stopy po protiletadlové raketě. „Podobné díry lze nalézt na mnoha videích a fotografiích vraků vojenských i civilních letadel sestřelených systémy protivzdušné obrany,“ napsal web.

„Zasáhla letadlo skutečně raketa? Video z místa havárie je obtížné interpretovat jinak,“ poznamenal server, podle nějž i někteří přeživší mluví o zásahu stroje střepinami.

Stroj typu Embraer, jenž mířil z Baku do Grozného, se zřítil poblíž kazachstánského města Aktau na břehu Kaspického moře poté, co byl odkloněn z ruského prostoru. Ten se krátce předtím stal terčem náletů ukrajinských dronů.

Německý deník Bild v této souvislosti citoval experta na letectví Jakoba Werta, podle nějž stopy patrné na zadní části letadla nemohou vzniknout jeho zřícením. „Velké množství těchto malých otvorů je silnou indicií toho, že šlo o vnější vliv,“ uvedl Wert.

Na videích, která pořídili cestující letadla krátce před zřícením, jsou vidět díry po možných šrapnelech i uvnitř stroje. Spuštěné kyslíkové masky navíc nasvědčují tomu, že na palubě došlo k náhlému poklesu tlaku. To se prý mohlo stát právě kvůli těmto otvorům.

Pád dopravního letadla v Kazachstánu si vyžádal 38 obětí. Na videu z paluby se cestující modlili

Zahraniční

Bild s odvoláním na ruské válečné blogery dále píše, že v době přibližování letadla k cílovému letišti v Grozném byla v oblasti aktivní ruská protivzdušná obrana. Záběry z města Šali, 20 kilometrů jihovýchodně od Grozného, podle nich ukazují ruskou protiletadlovou raketu, která sestřelila malé ukrajinské letadlo přestavěné na kamikadze dron.

„Spletla si ruská armáda ázerbájdžánské dopravní letadlo s ukrajinským malým letadlem a vystřelila na něj protiletadlovou raketu? Nebylo by to poprvé,“ poznamenal Bild v narážce na sestřelení malajského civilního letadla v roce 2014 nad východní Ukrajinou, kterou ovládali proruští separatisté. Zahynulo tehdy 298 lidí.

Televize CNN informovala, že pilot ázerbájdžánského stroje byl velmi zkušený a že měl nalétáno více než 15 tisíc hodin. Prvotní prohlášení, podle nichž se letadlo mohlo zřítit kvůli střetu s hejnem ptáků nebo po explozi lahve se stlačeným vzduchem, podle kritiků mohla být jen zastíracím manévrem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale odmítl jakékoli dohady o příčině tragédie. Vyšetřování pokračuje a není správné o ní spekulovat, dokud nebudou k dispozici závěry vyšetřování, řekl Peskov.

Spekulace odmítl také šéf kazachstánského Senátu Maulen Ašimbajev. „Žádná z těchto tří zemí – ani Ázerbájdžán, ani Rusko, ani Kazachstán – nemá zájem na zatajování údajů. Všechny informace budou dány veřejnosti k dispozici,“ ujistil.

Úřady už mají podle ázerbájdžánských médií k dispozici černé skříňky z letounu.

Havarované letadlo se potýkalo s rušením signálu GPS. Nejasností kolem nehody přibývá

Zahraniční

Výběr článků

Načítám