Článek
Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Dohoda se zabývá mimo jiné tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů. Nezávazná dohoda schválená v červenci všemi zeměmi OSN kromě Spojených států má být přijata na prosincové ministerské schůzce v marockém městě Marrákeš.
„Globální pakt o migraci by ohrozil australské zájmy,” uvedl Morrison v rozhovoru s 2GB Radio. „Nerozlišuje mezi těmi, kteří přijdou do Austrálie nelegálně, a těmi, kteří přijdou správným způsobem,” doplnil.
Tvrdá politika
Austrálie uplatňuje dlouhodobě přísnou migrační politiku a uprchlíky do země vůbec nevpouští. Australské vojenské námořnictvo zastavuje lodě s běženci na moři a vrací je zpět. Ani uprchlíkům, kteří doplují až k australským břehům, není umožněno se v zemi usadit a jsou posíláni do internačních táborů mimo území Austrálie.
Austrálie stanovila horní limit pro nově příchozí imigranty na 190 000 za rok. Morrison ale nedávno oznámil, že tento počet hodlá jeho vláda snížit.
Tvrdý postoj k migraci je podle Reuters ze strany Morrisona pokusem získat přízeň voličů před parlamentními volbami, které se v Austrálii musí uskutečnit do května 2019. Podle pondělního průzkumu mínění Fairfax-Ipsos si 45 procent australských voličů přeje snížit počty imigrantů vpuštěných do Austrálie, něco málo přes 20 procent naopak chce, aby jich země přijala víc.
| Země, které odmítly migrační pakt OSN |
|---|
| Austrálie |
| Česko |
| Izrael |
| Maďarsko |
| Polsko |
| Rakousko |
| USA |
| Pochybnosti vyjádřily Dánsko, Slovinsko, Bulharsko či Estonsko |