Článek
"O útoku rozhodl Bůh. V rozhovoru s Janem Pavlem II. ve věznici Rebibbia (v Římě) mi papež odhalil, že útok byl božím znamením. Miluji a uznávám polského papeže. Nicméně výtky Vatikánu vůči mně jsou nesmysly. Nedávno mě kardinál Ersilio Tonini označil za přízrak. To je nesmysl. Bez pomoci kněží a kardinálů bych útok nikdy nemohl provést. Už toho mám dost, vše uvedu ve své knize," prohlásil Agça.
Jeho tvrzení ale vzápětí ve vatikánském rozhlase odmítl přední představitel Vatikánu a někdejší blízký papežův spolupracovník kardinál Roberto Tucci. Zdůraznil, že pokud jde o Agçovy výroky, "je třeba být velmi nedůvěřivý".
Ve vězení 24 let
Atentátník současně zopakoval, že jednal sám.
"Třináctého května 1981 nikdo na světě o mých plánech nevěděl. Vzpomínám si na poslední minuty. Chtěl jsem toho nechat, chtěl jsem jít na římské nádraží Termini, vrátit se vlakem do Curychu a žít v klidu. V tom okamžiku se však stal div. Najednou jsem se vrátil a střílel po papežovi," uvedl.
Jana Pavla II. v roce 1981 na náměstí Svatého Petra zasáhl do oblasti břišní, pravého ramene a levé ruky.
Agça, člen zakázané turecké organizace Šedí vlci, si odpykává trest v turecké věznici; nyní píše knihu, která vyjde v příštích měsících. Za mřížemi je 24 let. Itálie mu v roce 2000 udělila amnestii, Ankara však podobný krok odmítla. Datum možného propuštění vězně na svobodu nebyl stanoven.
Teorie o KGB
Milánský deník Corriere della Sera ve středu obvinil z přípravy atentátu bývalou sovětskou tajnou službu KGB. Tvrzení vycházejí z údajných dokumentů bývalé východoněmecké tajné služby Stasi.
KGB měla zadat "úkol" bulharské tajné službě a Stasi se měla postarat o zahlazování stop a koordinaci operace. Nové dokumenty údajně objevila německá vláda. Následně je předala Bulharsku, odkud putovaly do Itálie. Tamní parlamentní výbor se totiž zabývá aktivitami tajných služeb bývalého východního bloku.
Papežův zdravotní stav
- 1944 - v Polsku ho srazila tramvaj, způsobila mu frakturu lebky
1981
- 13. 5. - hospitalizován poté, co jej na náměstí Svatého Petra postřelil turecký radikál Mehmet Ali Agca. Zranění dutiny břišní, pravého ramene a levé ruky.
- 16. 6. - vrací se do nemocnice kvůli komplikacím - poté, co dostal transfúzi krve
- 15. 7. 1992 - je mu vyoperován nezhoubný nádor tlustého střeva
- 11. 11. 1993 - po pádu během audience si vymkl pravé rameno
- 29. 4. 1994 - v koupelně si zlomil krček stehenní kosti, od té doby využívá při chůzi hůlku
- 25. 12. 1995 - zkolaboval při sloužení Urbi et Orbi. Lékaři u něj diagnostikovali špatnou funkci střev; nemoc ho potrápila i v březnu a srpnu.
- 6. 10. 1996 - operace slepého střeva
- 12. 1. 1998 - závrať při kázání v Sixtinské kapli
- 12. 6. 1999 - zranění spánku, poté co upadl
- 2000 - projevuje se Parkinsonova choroba
- březen/duben 2002 - musí ulehnout kvůli zdravotním potížím, jež se dostavují s vysokým věkem
- 24. 9. 2003 - kvůli zdraví ruší část svého programu
- 14. -15. 8. 2004 - ulehne při návštěvě Lourdes
2005
- 1. 2. - hospitalizace kvůli dýchacím potížím. Propuštěn 10. února
- 24. 2. - hospitalizace kvůli dýchacím potížím. Operace.
- 13. 3. - opouští nemocnici.
- konec března - špatně mluví, přidávají se i problémy s výživou. Dostává žaludeční sondu.
Zdroj: DPA
Corriere della Sera sdělil, že jde většinou o dopisy, v nichž Stasi žádá své bulharské kolegy o pomoc při zahlazování stop.