Článek
„Arktida je zónou našich národních zájmů, našich strategických zájmů. V arktické oblasti jsme přítomni a budeme v ní přítomni i nadále,“ uvedl Peskov, který to podle agentury TASS řekl v reakci na „americké nároky na Kanadu a Grónsko“.
Podle Peskova má Ruská federace v oblasti „zájem na zachování atmosféry míru a stability“, na kterém je „připravena spolupracovat se všemi zeměmi světa“.
Trump o Grónsko projevil zájem už v roce 2019 ve svém prvním funkčním období. Znovu o něj projevil zájem v lednu, kdy navíc uvedl, že nemůže vyloučit, že se území pokusí získat vojenskou silou.
Udělejme Grónsko opět skvělým, vzkázal Trump. Dánové mu nabízejí jednání o užší spolupráci v Arktidě
Na to reagovala řada zemí, včetně Francie, jejíž ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že Evropská unie, jíž je Dánsko součástí, nepřipustí žádné útoky na suverenitu svých hranic. Stejně se vyjádřil také německý kancléř Olaf Scholz, který uvedl, že „princip neporušitelnosti hranic platí pro každou zemi“.
Podle Trumpova poradce Waltze chce USA převzít kontrolu nad Grónskem kvůli ruské a čínské hrozbě, ale i kvůli nerostným surovinám.
„Máte tam Rusko, které se snaží stát králem Arktidy. Mají přes 60 ledoborců, my tu máme dva a jeden je ze hry,“ prohlásil podle agentury Reuters s tím, že v oblasti svoje působení zvýšila také Čína. „Jde také o důležité nerosty. Přírodní zdroje. Je to také ropa a zemní plyn,“ dodal.
Kromě Grónska Trump projevil zájem i o Kanadu, tu ale podle svých slov nechce obsadit vojenskou silou, ale ekonomickým tlakem. Kanadští zákonodárci mu naopak navrhují, aby se součástí Kanady staly tři americké státy Washington, Oregon a Kalifornie, nebo že by Kanada mohla zakoupit Minnesotu a Aljašku.
Potřebujeme je. Trump nevyloučil použití síly k získání Panamského průplavu či Grónska
