Hlavní obsah

Archeologické muzeum přežilo IS i rabování. Teď doufá v lepší zítřky

Právo, doh
Bagdád

Ačkoliv se pyšní jednou z nejcennějších archeologických sbírek na světě, davy návštěvníků se do Národního iráckého muzea v Bagdádu zatím nehrnou. Je vlastně malý zázrak, že instituce vůbec funguje.

Foto: rasoul ali / Alamy, Profimedia.cz

Ačkoliv se pyšní jednou z nejcennějších archeologických sbírek na světě, davy návštěvníků se do Národního iráckého muzea v Bagdádu zatím nehrnou.

Článek

V chaotickém období americké invaze se totiž její sbírky staly několikrát terčem bezuzdného rabování a muzeum se na dlouhých 12 let uzavřelo.

„V roce 2003 jsme ztratili 15 300 artefaktů, do dnešního dne se nám jich vrátilo 4200,“ popisuje rozsah škod šéf ředitelství národních muzeí Iráku Ahmed Kamel Mohammed s tím, že exponáty, které skončily v soukromých sbírkách po celém světě, je nyní velmi těžké dostat zpátky.

S ochranou pomáhají i archeologové z Olomouce

Se zachováváním kulturního dědictví pomáhají Iráčanům i Češi. Orientální ústav AV ČR tak například zdigitalizoval mapu Mosulu a do webové aplikace zanesl tamní památky v podobě, jak vypadaly před řáděním Islámského státu.

„Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci mají v Iráku pětiletý kontrakt na výzkum v lokalitě Nafali,“ upozorňuje Jan Vyčítal, český velvyslanec v Bagdádu.

Národní irácké muzeum veřejnosti brány znovu otevřelo teprve před dvěma lety. Přestože stáří vystavených exponátů se pohybuje od doby 100 tisíc let před Kristem až po 12. století našeho letopočtu, těžiště tvoří památky sumerské, asyrské či starobabylonské říše. Starověkých kultur, které jsou považovány za kolébky civilizace.

K nalezení jsou tu i artefakty, které archeologové narychlo stihli odvézt před postupujícími jednotkami takzvaného Islámského státu, jenž neblaze proslul i ničením vzácných památek.

Hlavní budova zmíněného muzea, které má celkem pět poboček, je uspořádána podobně jako archeologické vrstvy – v horním patře jsou umístěny novější středověké památky islámské éry, v nejspodnější úrovni jsou nálezy z prehistorického období.

Památky obdivují hlavně cizinci

Kdo vlastně do bagdádského muzea chodí obdivovat památky? Přestože většina zemí své občany od cest do Iráku důrazně odrazuje, z velké části jde o cizince.

„Chodí sem všichni zahraniční pracovníci, jsou tu vidět delegace asijských turistů i mladí zahraniční studenti z univerzit. Muzeum ale postupně láká pozornost nejen turistů, ale i místních,“ popsal svůj dojem velvyslanec Vyčítal, který muzeum v posledních měsících opakovaně navštívil.

V sobotu večer sem v rámci své dvoudenní návštěvy Iráku zavítal i český premiér Bohuslav Sobotka.

Ředitel Mohammed doufá, že návštěvníků bude přibývat. A navzdory skromným podmínkám má velké plány. „Podle nedávno uzavřené dohody bychom měli dostat 50 akrů země na vybudování nového muzea. Chceme, aby bylo velmi moderní jako jiná světová muzea. Jak se říká – i tisícimílová cesta začíná jedním krokem“.

Související témata:

Výběr článků

Načítám