Článek
Fond sídlí v Abú Zabí a sdružuje země Blízkého východu a severní Afriky. Poskytnuté finanční prostředky mají sloužit ke stabilizaci jemenské ekonomiky v letech 2022 až 2025.
Válka mezi šíitskými povstalci Húsíi, které podporuje Írán, a koalicí vedenou Saúdskou Arábií srazila jemenskou ekonomiku na kolena a způsobila největší humanitární krizi na světě, připomíná Reuters. Inflace a nedostatek zahraniční měny způsobily, že mnoho Jemenců nemá přístup k potravinám, vodě a pohonným hmotám.
Zatímco v oblastech kontrolovaných Húsíi se jemenský rijál drží na relativně stabilní úrovni kolem 560 rijálů za dolar, v provinciích kontrolovaných vládou podporovanou Rijádem dosáhl historického minima. Mezi tyto oblasti patří i přístavní město Aden na jihu země, kde se v neděli směňoval jeden dolar za více než 1000 rijálů.
Biden i Putin na ponižující návštěvě Blízkého východu
Jemenská válka začala roku 2014, když šíité, podporovaní Íránem, obsadili metropoli Saná a začali postupovat do dalších částí Jemenu. Následující rok se na stranu vlády přidala arabská koalice vedená Saúdskou Arábií, a vytvořila tak sunnitskou protiváhu šíitům.
Po svržení vlády Husíi a jejím odchodu do exilu se jemenská centrální banka rozdělila na dvě. Jedna zůstala v hlavním městě pod kontrolou povstalců. Druhá nyní sídlí v Adenu. Je pod kontrolou Saúdy podporované vlády, má přístup k tiskárnám peněz a je mezinárodně uznávaná.
Saúdská Arábie v dubnu uvedla, že po vytvoření nové prezidentské rady v Adenu zprostředkuje ekonomice země tři miliardy dolarů. Podle Reuters není jasné, zda byla celá částka vyplacena.
Ostravský Dárek Jam pomůže matkám s dětmi i hladovějícím v Jemenu
