Článek
Šéf OSN volá po intenzivních diplomatických jednáních, která by přiměla Írán, aby přestal obohacovat uran, a současně zajistila Teheránu, že jejich jaderná zařízení se nestanou cílem útoku. Přímá jednání nejsou jedinou formou. "Bylo by také dobré, kdyby si Spojené státy sedly ke stolu spolu s Evropany, Íránci a Rusy a zkusily na dohodě pracovat," uvedl ve čtvrtek v televizi PBS.
Myslím, že by to byl dobrý nápad, protože Íránci mají dojem, že cokoli dohodnou s Evropany, Američané prozkoumají a vrátí zpět," dodal.
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová ovšem nevidí potřebu přímých rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, které upřednostňuje například šéf zahraničního výboru Senátu, republikánských senátor Richard Lugar.
Írán před měsícem o přímých jednáních uvažoval, měla se však týkat jen Iráku. Po ustavení nové vlády však sdělil, že už jednání nejsou nutná.
O íránské jaderném programu bude příští týden jednat Rada bezpečnosti. Ve čtvrtek večer se sešli na jednání zástupci pěti stálých členů, neboť se zatím nemohou shodnout na dalším postupu. Rusko a Čína však jsou proti zavedením sankcí, které chtějí na Teherán uvalit Spojené státy.
Velké Británie, Německo a Francie snažily na jednáních přesvědčit Írán, aby ukončil svůj jaderný program, v čemž ho podporovaly USA. Írán to však nemíní učinit, jak ho k tomu vyzvala Rada bezpečnosti, a naopak rozšiřuje program obohacování uranu. Oznámil, že obohatil hexafluorid uranu na 4,8 procenta, což je hranice nutná pro výrobu paliva pro jaderné reaktory. Pro výrobu jaderné bomby na bázi uranu je však nutné dosáhnout devadesátiprocentního obohacení.