Článek
„Turecko čeká přede dveřmi Evropské unie přes 50 let a téměř všechny členské země NATO jsou teď členy Unie. Obracím se na tyto země, které nechaly Turecko čekat. Nejprve pojďme vydláždit Turecku cestu do Evropské unie, poté můžeme otevřít cestu Švédsku do NATO,“ citovala Erdogana agentura AP.
Turecko žádost Švédska o přijetí do Aliance blokuje, protože Stockholm je v očích Ankary shovívavý k protiislámským demonstracím a také podporuje Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou.
Komplikovaný je také vztah Turecka a Evropské unie. Obě strany spolu vedou historicky nejdelší vyjednávací proces.
Už v roce 1963 podepsalo Turecko dohodu o přidružení s předchůdcem EU - Evropským hospodářským společenstvím. Žádost o oficiální kandidaturu podala Ankara v roce 1987, ale na udělení statusu kandidátské země musela čekat až do roku 1999.
Zahájení jednání o přístupu Turecka k EU pak začalo až v roce 2005. Od té doby jsou však vyjednávání více či méně na mrtvém bodě. Unie kritizovala Turecko za jeho postoj k demokratickým svobodám.
V červnu 2018 Rada Evropské unie konstatovala, že se Turecko členství v bloku vzdaluje. „Přístupová jednání se proto fakticky zastavila a nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol,“ stojí na stránkách rady.
Evropská unie a Turecko jsou přitom v mnoha otázkách důležitými partnery. Především v tématech migrace, boje proti terorismu, veřejného zdraví, klimatu či v regionálních otázkách.
Sedmadvacítka má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří, kde hraje Turecko klíčovou roli.
Do NATO před červencovým summitem? Nemáte nic jisté, vzkázal Švédům Erdogan
