Článek
Angelu Merkelovou lze na veřejnosti jen stěží vidět a nikdo bývalou kancléřku nežádá o radu či zhodnocení současné světové situace. Za sebou totiž nechala hromadu střepů. S energetickou závislostí Německa na Rusku nic neudělala. Zaspala digitalizaci země. Infrastruktura a veřejná zařízení jsou v rozpadu. V roce 2015 velkoryse přivítala uprchlíky, zejména ze Sýrie, ale pak se již nestarala o to, co dál, vypočítává analýza. A uprostřed toho všeho se ocitl její nástupce Olaf Scholze (SPD) a jeho vláda.
Němce momentálně nejvíce trápí energetická krize a ze současného stavu viní právě politiku bývalé kancléřky. Téměř každý třetí Němec (32 procent) požaduje po exkancléřce omluvu za její neúspěšnou energetickou politiku. To je výsledek průzkumu společnosti INSA pro nejčtenější německý deník Bild.
Největší zášť vůči Merkelové panuje mezi voliči AfD. Rovných 52 procent požaduje omluvu. Druhá naštvaná skupina Němců jsou voliči Zelených (34 procent). Omluvu nepožaduje 38 procent respondentů. Zbytek se nechtěl vyjádřit.
Merkelová si stojí za rozhodnutím o nepřijetí Ukrajiny do NATO
Bývalá kancléřka není nutně zodpovědná za špatná politická rozhodnutí, ale za to, co neudělala. Je laciné ji obviňovat z toho, že špatně posoudila ruského prezidenta Vladimira Putina a podcenila jeho nebezpečnost. Tak učinili téměř všichni západní politici. Co jí však lze vyčítat, je to, že vnucovala Němcům, že od nich jako národa nemůže očekávat mnoho. Časy, kdy byla taková politika možná, jsou konečně pryč, píše se v analýze.
Ruský prezident Vladimir Putin a Angela Merkelová
Možná, že historický verdikt nad Merkelovou bude laskavější, pokud Západ uspěje v přežití této krize, nejvážnější od druhé světové války. Těch několik měsíců, které uplynuly od doby, kdy Merkelová opustila kancléřství, zemi již zásadně změnilo. Ekonomika i společnost jsou hluboce zneklidnělé a s obavou hledí do budoucnosti. To není chyba Merkelové. Ale je jasné, čeho mohla dosáhnout s trochou odvahy za 16 let u moci.
Berlínské zpytování: důvěřivost i peníze
