Zůstat, nebo odejít: Biden zvažuje, zda stáhne vojáky z Afghánistánu

„Nebyla to moc solidně vyjednaná dohoda, které pan bývalý prezident dosáhl,” posteskl si Biden v rozhovoru pro Good Morning America. Přiživil tak spekulace, že 1. května ke kompletnímu stažení amerických vojsk nedojde, i když to původně jeho administrativa plánovala.

„Mohlo by se to stát, ale je to náročné,” uvedl šéf Bílého domu. Mluvčí Národní bezpečnostní rady, která je hlavním poradním orgánem prezidenta v oblasti bezpečnosti, uvedla, že k žádnému rozhodnutí doposud nedošlo.

Pokud by se USA nakonec opravdu rozhodly odejít už k 1. květnu, pak bude logisticky nemožné stáhnout jak americké tak spojenecké síly najednou, což potvrdil například britský ministr zahraničí Dominic Raab.

„Je důležité, abychom tohle udělali správně a soustředili se radši na náš strategický cíl a ne na nějaké termíny,” řekl ministr. „Pokud si nebudeme jisti, že jsme dosáhli udržitelných podmínek, riskujeme, že tam za deset let budeme znovu,” dodal.

Další komplikací je víkendové zjištění deníku New York Times o tom, že americká armáda má v tuto chvíli v Afghánistánu asi 3 500 vojáků, a ne 2 500, jak původně uváděly oficiální zdroje.

Když ještě Biden zastával funkci viceprezidenta po boku Barracka Obamy, hájil názor, že by přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu měla být co nejmenší. V ideálním scénáři by měla armáda vykonávat pouze protiteroristické mise a nic víc.

Teď, jakožto vrchní velitel ozbrojených sil, ale od tohoto postoje opouští. Uvědomuje si totiž, že by rychlý odchod z Afghánistánu mohl způsobit, že by Tálibán mohl přemoci provládní složky v klíčových městech. Vlivní vojenští experti Bidena varovali, že kompletní stažení vojsk dá prostor teroristickým organizacím, jako je Al-Káida, zabrat opět velké části země.

„Na pana prezidenta tohle hodně doléhá. Je teď pod velkým tlakem,” řekl serveru Axios jeden z Bidenových blízkých spojenců a přátel, senátor Chris Coons. Vzpomněl, jak se s Bidenem společně účastnili pohřbů vojáků zabitých v afghánské válce. Zdroje z Bílého domu připomínají také silné pouto mezi současným prezidentem a jeho zesnulým synem Beauem, který v americké armádě sloužil.

V posledních dnech výhrady vyjádřili i přední politici z Demokratické strany. „Stáhnout se teď během několika měsíců je náročné a destabilizující úsilí,” myslí si dlouholetý senátor a předseda armádního výboru Jack Reed. Podle něj by měl být termín odchodu prodloužen.

Stejně to vidí i předseda zahraničního senátního výboru Bob Menendez. „Musíme si uvědomit, co se teď v Afghánistánu děje. Tálibán podle mě neplní svoje podmínky. Po tolika (ztracených amerických) životech a národních pokladech si musíme být jistí, že až odejdeme, tak odejdeme způsobem, který zajistí stabilitu,” apeloval.

Tyto výroky lze chápat jako jakousi přípravu půdy pro prezidenta Bidena, aby se měl při případném prodloužení termínu o koho opřít. Zdaleka ne všichni demokraté jsou totiž přesvědčeni o tom, že by měla USA v Afghánistánu zůstat byť i o den déle, než je dohodnuto.

„Vždycky bude nějaký důvod, proč to odkládat, ale prezident Biden je odhodlán ten termín dodržet. Já ho v tom podporuji,” uvedla senátorka Elizabeth Warrenová, která ve straně představuje progresivně-levicové křídlo. Právě její příznivci a voliči jsou často ti, kteří volají po co nejrychlejším odchodu USA ze zahraničních válek.

Válka v Afghánistánu se často považuje za nejdelší americkou válku v historii. Původ konfliktu lze spatřit 9. září 2001, kdy teroristé z Al-Káidy spáchali atentát na vůdce proti-tálibánské aliance Ahmada Šáh Masúda. Bezpečnostní experti se domnívají, že likvidací Masúda si Usáma bin Ládin chtěl zajistit ochranu Tálibánu pro následující roky.

O dva dny později, 11. září, zaútočila Al-Káida už přímo na Spojené státy. Teroristé unesli čtyři komerční letadla a narazili s nimi do budovy Pentagonu a Světového obchodního centra. Při útoku zemřely téměř tři tisíce civilistů. I přesto, že Al-Káida sídlí v Afghánistánu, ani jeden z teroristů nebyl afghánského původu.

Tehdejší prezident George W. Bush vyslal Tálibánu jasné ultimátum. „Tyto požadavky nejsou předmětem vyjednávání. Táliban musí jednat okamžitě. Vydají teroristy, nebo budou sdílet jejich osud,” řekl tehdy v projevu národu.

Ani ne za měsíc válka začala. Letos tomu bude 20 let. Podle dostupných informací zemřelo ve válce přes 3 500 spojeneckých vojáků, včetně čtrnácti českých. Podle odhadů prestižní Brownovy univerzity zemřelo od roku 2001 v souvislosti s válkou 157 tisíc Afghánců, z toho 43 tisíc byli civilisté.