Článek
Serveru Exchange Monitor to potvrdila Národní správa pro jadernou bezpečnost USA. Jde o upravenou verzi stokilotunové (100 kt) námořní strategické hlavice W76, jejímž nosičem zůstanou rakety Trident na ponorkách. První várka těchto náloží dorazí k námořnictvu do konce září.
Stephen Young z Unie znepokojených vědců upřesnil, že původní síla hlavice se snižuje odebráním silnějšího ze dvou jejích stupňů přibližně na třetinu síly hirošimské bomby, jež měla 15 kt. Za slabší se považují hlavice do 20 kt, asi jako měla bomba v Nagasaki.
Obavy násobí vznětlivý Trump
NPR požaduje i novou námořní raketu s plochou dráhou letu. Tvůrci doktríny to zdůvodnili potřebou mít odpovídající odstrašení proti ruské strategii, jež podle nich stále počítá s úderem taktických A-zbraní v úvodu konvenčního střetu.
Ten má USA zviklat v pokračování ve válce, odradit je od použití svých až příliš silných strategických jaderných prostředků při odvetě. Přitom Pentagon stále disponuje asi tisícovkou taktických A-bomb a raket s plochou dráhou letu.
„To ani neumožňuje vedení jaderné války,“ ujišťuje doktrína, podle níž jde jen o věrohodné odstrašení proti regionální agresi, o zvýšení jaderného prahu, kdy si možní nepřátelé uvědomí, že „omezenou jadernou eskalací nezískají žádnou výhodu“.
Asi největším klamem (doktríny) je nebezpečné přesvědčení, že ,malá‘ jaderná válka malou zůstane,
Řada amerických expertů i politiků ale tuto logiku nesdílí. Naopak ji považují za cestu do pekel zejména ve vztahu k Rusku a jeho výzbroji. „Dáte-li se cestou ,malých‘ jaderných zbraní, zvýšíte jejich počet a riziko, že si lidé budou myslet, že je možné je použít taktickým způsobem,“ varuje Adam Smith, šéf sněmovního výboru pro ozbrojené síly.
| Pentagon už slabší hlavice dávno má |
|---|
| USA počet svých taktických jaderných zbraní snížily už za studené války |
| Ze sedmi tisíc jim ale stále zbývá asi tisíc bomb a hlavic pro rakety s plochou dráhou letu |
| Experti pochybují o plánu Ruska použít tyto zbraně k odstrašení |
| Obávají se snížení prahu nasazení A-zbraní |
Zvláště když loňská doktrína USA rozšiřuje možnost použít A-zbraně i jako odpověď na „velké nejaderné strategické útoky“. Obavy zesiluje rovněž unáhlenost a vznětlivost současného prezidenta, jenž má prakticky neomezenou pravomoc odpálit atomové zbraně a pyšní se svou nepředvídatelností.
„Asi největším klamem (doktríny) je nebezpečné přesvědčení, že ,malá‘ jaderná válka malou zůstane,“ napsala loni v dopise Kongresu skupina 32 bývalých amerických politiků včetně exministrů zahraničí a obrany George Shultze a Williama Perryho.
Klam a hazard s raketami Trident
„Každá a kdykoli použitá atomová zbraň znamená zásadní strategickou změnu,“ prohlásil dokonce James Mattis, ještě nedávný Trumpův ministr obrany. „Je to recept na nekontrolovatelnou jadernou eskalaci,“ míní Vipin Narang z Centra pro mezinárodní studia v Massachusetts.
Hazard se slabšími hlavicemi je o to větší, že ty nové mají nést stejné rakety Trident z ponorek, jež jsou nyní opatřeny až osmi strategickými hlavicemi o síle 100 kt, přičemž systémy včasného varování rozeznají jen typ rakety, nikoli ničivou sílu.
„Jak protivník pozná, která ze dvou raket na něj letí? Nemůže,“ napsal server War On The Rocks. Je zřejmé, že by vrhnul proti USA všechno, co má.