Článek
Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Okolnosti úmrtí oznámeny nebyly.
„Břišní tanečnice v Teheránu na Kissingerově klíně“. Legenda americké diplomacie slavila stovku v rodném Bavorsku
Kissinger, který se narodil v Německu, odkud pak jeho rodiče utekli před nacismem, zůstával diplomaticky aktivní i poté, co letos 27. května oslavil sté narozeniny. Ještě v červenci přiletěl na překvapivou návštěvu Číny, během níž se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
V lednu 1969 si Kissingera za svého bezpečnostního poradce zvolil prezident Richard Nixon, tutéž funkci zastával do listopadu 1975 i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger americkým ministrem zahraničí.
Výčet jeho aktivit ukazuje jeho výjimečnost. Stál za sblížením Spojených států s Čínskou lidovou republikou a definitivně narušil rozpadávající se spojenectví Moskvy a Pekingu.
Byl architektem mírových dohod mezi Izraelem a arabskými zeměmi po jomkipurské válce. V obou případech uplatňoval pingpongovou čili kyvadlovou diplomacii, kdy navštěvoval obě znepřátelené strany, až je dovedl k dohodě.
Kissinger rovněž prosazoval politiku détente, tedy uvolnění. Byl přesvědčen, že vstřícné kroky vůči Sovětskému svazu přinesou výsledky v podobě snížení napětí. Stál za prvními odzbrojovacími dohodami mezi SSSR a USA o omezení strategických jaderných zbraní SALT 1, kterou nahradily postupně smlouvy SALT 2 a START, a protiraketové obrany ABL, kterou Američané vypověděli až v novém tisíciletí.
Paradoxně mír ve Vietnamu, za jehož dojednání dostal Nobelovu cenu míru, vydržel jen dva roky, než vojáci komunistického Vietnamské demokratické republiky ovládli Jižní Vietnam.