Článek
Colson byl považován za "génia zla" Nixonovy administrativy. Mimo jiné sepsal seznam Nixonových politických nepřátel, proti nimž bylo podle jeho názoru třeba vést akce. Deník The Washington Post ho v roce 1972 označil za "jednoho z nejmocnějších prezidentských poradců" v historii a za "mistra špinavých triků".
Colson byl považován za "génia zla" Nixonovy administrativy. Mimo jiné sepsal seznam Nixonových politických nepřátel, proti nimž bylo podle jeho názoru třeba vést akce. Deník The Washington Post ho v roce 1972 označil za "jednoho z nejmocnějších prezidentských poradců" v historii a za "mistra špinavých triků".
Colson byl považován za "génia zla" Nixonovy administrativy. Mimo jiné sepsal seznam Nixonových politických nepřátel, proti nimž bylo podle jeho názoru třeba vést akce. Deník The Washington Post ho v roce 1972 označil za "jednoho z nejmocnějších prezidentských poradců" v historii a za "mistra špinavých triků". Colson v roce 1971 sestavil tým z agentů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), kteří se pokusili diskreditovat odpůrce války ve Vietnamu Daniela Ellsberga. O rok později se stejný tým vloupal do kanceláří demokratů v komplexu Watergate, což odstartovalo skandál, který vyústil v Nixonovu rezignaci.
Colson byl považován za "génia zla" Nixonovy administrativy. Mimo jiné sepsal seznam Nixonových politických nepřátel, proti nimž bylo podle jeho názoru třeba vést akce. Deník The Washington Post ho v roce 1972 označil za "jednoho z nejmocnějších prezidentských poradců" v historii a za "mistra špinavých triků". Colson v roce 1971 sestavil tým z agentů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), kteří se pokusili diskreditovat odpůrce války ve Vietnamu Daniela Ellsberga. O rok později se stejný tým vloupal do kanceláří demokratů v komplexu Watergate, což odstartovalo skandál, který vyústil v Nixonovu rezignaci.
Prezidentův poradce Colson byl v aféře Watergate obviněn z maření vyšetřování. Přímé zapojení do vloupání se mu ale nepodařilo prokázat. Ve vězení si nakonec odseděl sedm měsíců.