Článek
„Moji milí Američané, toto je Den osvobození. Čekali jsme na něj dlouho. Druhý duben 2025 bude navždy připomínám jako den znovuzrození americké průmyslové výroby, jako den, kdy byl nárok Ameriky na svůj osud znovu uplatněn, jako den, kdy jsme začali znovu dělat Ameriku bohatou,“ slavnostně oznamoval začátkem měsíce Trump.
Tím, že jsou čísla, jimiž cla vysvětloval, podivná a ani ekonomům není moc jasné, jak k nim přišel, se netrápil.
Když potom cla minulý týden - necelých 24 hodin poté, co začala platit - pozastavil, opět to učinil suverénně a bez mrknutí oka. V projevu se zaměřil na Čínu, u níž k pozastavení nedošlo, a naopak cla na její dovoz zvýšil.
„Udělal jsem 90denní odklad (cel) pro ty, kteří nepodnikli odvetu, protože jsem jim řekl: ‚Pokud se budete mstít, zdvojnásobíme to‘. A to jsem udělal s Čínou, protože učinila odvetu. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Myslím, že naše země bude na konci roku nebo i dříve mít něco, o čem by se nikomu ani nesnilo,“ řekl 8. dubna.
Trump své kroky a jejich dopady líčí prakticky jen v zářivých barvách, což předvedl i minulý týden v pátek, když se vyjadřoval k trhu s dluhopisy, který zavedení cel rozkolísalo.
„Trh s dluhopisy se vyvíjí dobře. Měl slabší chvilku, ale ten problém jsem rychle vyřešil,“ řekl prezident novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One.
Ceny amerických státních dluhopisů na trzích v reakci na zavedení cel klesaly, čímž naopak prudce rostly jejich výnosy, a to není dobře jednak pro obsluhu státního dluhu USA, která se tak stává nákladnější, a jednak pro finanční trhy obecně, protože americké státní dluhopisy jsou považovány za nejbezpečnější investiční aktivum.
Ač Trump tvrdí, že jeho rozhodnutí odložit účinnost rozsáhlých cel bylo „od srdce“, tak ministerstvo financí přiznalo, že ho k tomuto kroku ho dohnal právě vývoj na dluhopisovém trhu po zavedení cel.
Ten znepokojoval zejména ministra financí Scotta Bessenta, který tak Trumpa přesvědčil k ústupku, což nakonec přineslo na trzích okamžitou úlevu - akcie zaznamenaly prudký růst a výnosy u 10letých vládních dluhopisů USA mírně klesly. Koncem týdne se ale znovu vrátily k vysoké úrovni kolem 4,5 procenta.
Šéf Bílého domu také řekl, že ho netrápí oslabení dolaru, a vyjádřil přesvědčení, že se americká měna opět zotaví. „Až lidé pochopí, co děláme, myslím, že dolar půjde nahoru,“ uvedl Trump.
To se ovšem zatím neděje. Dolar se sice v pátek odrazil od tříletého minima, nicméně v pondělí znovu oslaboval, protože důvěra investorů ve světovou rezervní měnu zůstává pošramocená po řadě Trumpových akcí týkajících se cel, upozornila agentura Reuters.
Dubnový průzkum Michiganské univerzity odhalil, že Američané jsou z celní politiky značně nervózní a obávají se vysoké inflace. Spotřebitelská nálada Američanů je podle průzkumu na druhé nejnižší hodnotě od roku 1952.
Jaká bude budoucnost amerických cel, není jasné. Trump avizoval, že jeho administrativa chce uzavřít 90 obchodních dohod za 90 dní. Odborníci se shodují, že to bude obtížné.
