Článek
Podle Koženého svědčí zastavení žaloby o tom, že ázerbájdžánská operace byla pod kontrolou americké vlády. Většinu bodů obžaloby vůči bývalému vysokému představiteli pojišťovny AIG Pinkertonovi a dalšímu Američanovi, investorovi Frederiku Bourkemu, soudkyně už před rokem prohlásila za promlčené. V platnosti tehdy ponechala jen tři obvinění z korupce zahraničních činitelů a praní špinavých peněz.
„Na základě přezkoumání důkazů a informací vztahujících se k obžalovanému získaných od podání žaloby, vláda dospěla k závěru, že další stíhání Davida Pinkertona by nemylo v zájmu spravedlnosti," uvedla soudkyně v písemném zdůvodnění odložení kauzy.
Soudkyně použila zdůvodnění přeložené zástupcem federálního prokurátora Jonathanem Abernethym v návrhu na zastavení stíhání Pinkertona.
Soudkyně dodala, že její rozhodnutí se týká všech bodů obvinění proti Pinkertonovi. Část obvinění už byla stažena 21. července 2007.
Pinkerton, který spravoval několikamiliardový fond AIG, byl obviněn ze spiknutí s Koženým, jehož cílem bylo uplatit ázerbájdžánské úředníky, aby mohli získat v privatizaci státní ropný koncern SOCAR.
Stíhání Koženého zastaveno nebylo
Bývalého českého občana Viktora Koženého, který měl podle žaloby vozit do Ázerbájdžánu kufry plné dolarů na úplatky, se stejně jako Bourkeho nynější verdikt netýká. Skutečnost, že obvinění proti Pinkertonovi byla stažena, by ale mohla ovlivnit i jejich postavení.
Žaloba se opírá o americký zákon proti korupci zahraničních činitelů, o němž ovšem Kožený tvrdí, že se na něho jako na cizince v době žalovaných skutků nevztahoval.
Kožený: Někdo intervenoval
Kožený se domnívá, že "další stíhání nebylo v zájmu národní bezpečnosti USA a někdo intervenoval," sdělil ČTK v New Yorku. "To, že byl takovýto mimořádně neobvyklý postup zvolen v případě, kde existuje obrovské množství důkazů, potvrzuje mé předchozí prohlášení, že celá ázerbájdžánská operace byla řízena a pod kontrolou americké vlády," uvedl Kožený.
Své stanovisko opírá o to, že se k návrhu na zastavení soudního řízení nekonalo žádné slyšení a že prokuratura neuvedla konkrétní důvod své žádosti. "Soudkyně v podstatě v takovém případě nemá jinou možnost než žádosti vyhovět," konstatoval Kožený.
O Koženého stále stojí ČR
Zatímco oba Američané byli od přijetí žaloby soudem 5. října 2005 po celou dobu na svobodě, Kožený byl zatčen na Bahamách, kde žije. Do konce loňského dubna čekal v bahamské vazbě na rozsudek o vydání do Spojených států. Když americká strana nepředložila soudem požadované dokumenty, umožnil bahamský soud propustit Koženého na kauci.
Finančník, který nyní vystupuje jako irský občan, se i nadále zdržuje na Bahamách.
O Koženého vydání žádá Bahamy také Česká republika, kde nyní v jeho nepřítomnosti probíhá soudní proces, v němž je obžalován z účasti na zpronevěře majetku za více než 16 miliard korun. O české žádosti zatím bahamské úřady podle dosavadních informací nejednají.