Žádné potřásání rukou, žádné výkřiky. Papežova návštěva Kongresu za mimořádných opatření

Vzájemné sympatie papeže a protestanta Obamy nejsou tajemstvím. Spojuje je především pochopení pro nezletilce, kteří se do USA ilegálně valí ze Střední Ameriky, boj proti klimatickým změnám a chudobě i normalizace vztahů s Kubou.

Je proto téměř jisté, že František do svého nedělního odletu do Říma nepřímo vstoupí do prezidentské volební kampaně a zastíní přední republikány, především Donalda Trumpa, kteří jsou ve zmíněných otázkách s Obamou na kordy.

„Doufáme, že nám jeho morální autorita pomůže pokročit v mnoha problémech,“ řekl Charlie Kupchan z prezidentovy Rady pro národní bezpečnost.

Převážně protestantské USA tradičně přijímaly Vatikán s jistou rezervovaností. Poprvé se s papežem setkal v roce 1919 prezident Woodrow Wilson a pak až po 40 letech Dwight Eisenhower.

Schůzka Obamy s Františkem je na této úrovni už devětadvacátá. Častější se staly po druhé světové válce, kdy se američtí katolíci víc integrovali a nebyli už tolik považováni za prodlouženou ruku Vatikánu. Ale ještě i John F. Kennedy, který se v roce 1961 stal prvním katolickým prezidentem, musel v kampani ujišťovat, že nekandiduje za Vatikán, ale za Demokratickou stranu.

Františka teď ale většina Američanů vnímá víc jako na levicového duchovního než čistě hlavu katolické církve. Pnutí vyvěralo, ještě než v úterý poprvé v životě vkročil na území USA.

„Když se rozhodl jednat a mluvit jako levicový politik, pak musí počítat s tím, že se s ním tak bude zacházet,“ prohlásil Paul Gosar, republikánský poslanec Sněmovny, který bude bojkotovat zítřejší papežův projev v Kongresu.

Podobná teatrální gesta si však republikánští kandidáti mohou stěží dovolit. Zejména chtějí-li si naklonit stále rostoucí počet hispánských voličů.

Ve volbách 2012 sice katolíci rozdělili hlasy mezi Obamu a Mitta Romneyho půl na půl, ale tři čtvrtiny hispánských katolíků podpořily nynějšího prezidenta. Ten dává nelegálním nezletilým imigrantům šanci a čeká, až republikáni v Kongresu odblokují imigrační reformu.

Katolická církev v USA přitom poskytuje imigrantům útočiště a péči. V tomto ohledu bude papežova návštěva něco jako střet František vs. Trump.

Pro zítřejší historicky první projev papeže Františka před oběma komorami Kongresu Spojených států se republikáni s demokraty shodli na opatřeních, která mají zachovat dekorum události – nebude žádné potřásání rukou nebo předčasný útěk ze sálu.

„Příliš mnoha zákonodárcům nelze věřit, že se budou náležitě chovat, když papež přijede na Kapitol (sídlo Kongresu),“ napsal server RollCall.com. Každá ze stran proto ze svých poslanců vyčlenila jakési nárazníkové skupiny. Ty mají odříznout temperamentnější kolegy, pokud by se náhodou chtěli přihrnout k Františkovi, podat mu ruku, nebo – nedej bože – mu něco od plic vytknout, zatímco bude kráčet uličkou mezi lavicemi k předsednickému stolu.

Je jinak zcela obvyklé, že když přichází prezident přednést výroční poselství, zákonodárci se s ním spontánně zdraví.

Druhé opatření má zabránit, aby se zákonodárci nevytratili během půl hodiny po papežově projevu, jelikož mají v sále setrvat, než se objeví na balkóně Kapitolu, odkud pozdraví věřící. A tak budou zavřeny dveře do všech záchodů i šaten, napsal server.