Článek
Dmitrijev navštívil Washington 2. dubna jako vůbec první ruský politik od začátku ruské války na Ukrajině. Trumpova administrativa kvůli tomu musela dočasně zrušit proti němu sankce, aby mu ministerstvo zahraničí mohlo udělit vízum pro cestu do USA.
Witkoff přitom podle agentury Reuters měl Dmitrijeva před schůzkou v Bílém domě pozvat do své osobní rezidence na večeři, což je v rozporu s běžnými bezpečnostními procedurami.
To podle dvou osob obeznámených se situací spustilo poplach uvnitř Bílého domu a na ministerstvu zahraničí. Američtí představitelé se totiž vyhýbají hostování ruských úředníků u sebe doma, protože Rusko disponuje velmi sofistikovanými zpravodajskými schopnostmi, vysvětluje agentura. Večeře nakonec byla přeložena a místo u Witkoffa doma se konala v Bílém domě.
Necelých 48 hodin předtím, než se Witkoff sešel s Dmitrijevem, se setkal také s vysoce postavenými americkými představiteli v Bílém domě, včetně prezidenta Donalda Trumpa a zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kellogga.
Witkoff podle agentury, která o situaci pod podmínkou anonymity hovořila se dvěma americkými představiteli a dalšími pěti osobami obeznámenými se situací, na této schůzi prohlásil, že nejrychlejší způsob, jak dosáhnout na Ukrajině příměří, je „podpořit strategii“, v rámci níž by Rusko dostalo všechny čtyři ukrajinské oblasti, které nelegálně anektovalo v září roku 2022: Chersonskou, Záporožskou, Doněckou a Luhanskou.
To na schůzce důrazně odmítl Kellogg, který mu oponoval, že ačkoli Ukrajina je ochotna vyjednat určité ústupky ohledně území, rozhodně to neznamená, že bude souhlasit s jednostranným postoupením všech čtyř oblastí Rusku, uvedly dva ze zdrojů.
Ruská federace dlouhodobě opakuje, že jakýkoli mír musí vyřešit „základní příčiny konfliktu“. Jednou z nich je, že Ukrajinci mají stáhnout své vojáky ze čtyř zmíněných oblastí, z nichž ani jednu ruští okupanti plně nekontrolují.
Řekl to i u Carlsona
Tento názor ovšem Witkoff neřekl poprvé. V březnu poskytl rozhovor proruskému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi, kde prohlásil, že tyto čtyři oblasti jsou největší překážkou k mírové cestě.
„Jsou (to) rusky mluvící (oblasti). Proběhla referenda, v nichž drtivá většina lidí dala najevo, že chtějí být pod ruskou vládou. Myslím, že to je klíčová otázka v tomto konfliktu,“ prohlásil podle listu Ukrajinska pravda v březnu Witkoff.
Tato referenda ovšem proběhla nezákonně a pod tlakem. Agentura Reuters k tomu tehdy uvedla, že ruští vojáci se zbraní v ruce chodili k Ukrajincům domů s urnami, aby odvolili. Existují však i zdokumentované případy, kdy Rusové vyhrožovali lidem, že je vyhodí z práce, pokud se nezúčastní.
Witkoffova slova u Carlsona naštvala řadu lidí, včetně republikánů, kteří následně volali americkému ministru zahraničí Marku Rubiovi a také poradci pro národní bezpečnost Mikeu Waltzovi, aby vyjádřili své znepokojení nad „zjevně proruským postojem“ Witkoffa u Carlsona, uvedly osoby obeznámené se situací.
Witkoff se s Dmitrijevem sešel znovu v pátek, tentokrát v ruském Petrohradě. Do této metropole za Witkoffem dorazil i ruský vůdce Vladimir Putin, se kterým jednal přes čtyři hodiny. Witkoff ho přitom přivítal s rukou na srdci a déle něž desetivteřinovým stiskem ruky.
Ruské narativy opakuje i Rubio a Trump
Witkoff ale není jediný, kdo na veřejnosti papouškuje ruskou propagandu. Rubio totiž zkraje března v rozhovoru pro americkou televizi Fox News prohlásil, že válka na Ukrajině je ve skutečnosti proxy válkou Západu proti Rusku.
„Upřímně řečeno, jde o proxy (zástupnou) válku mezi jadernými mocnostmi: Spojenými státy, které pomáhají Ukrajině, a Ruskem. Musí to skončit,“ prohlásil Rubio.
Že jde o proxy válku, opakují Rusové už roky. Například loni v únoru to řekl stálý zástupce Ruska v OSN Vasilij Něbenzja. „Západ vede zástupnou válku proti Rusku a dělá to, bohužel, za cenu ukrajinských životů,“ cituje britská televize BBC Něbenzju, s nímž tehdy udělala rozhovor.
Kromě něj tento názor vyjádřil i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, který loni v lednu řekl, že Západ vede válku proti Rusku „rukama Ukrajiny“, píše ruský server RBK.
Ve skutečnosti ale válku na Ukrajině bez důvodně zahájila Ruská federace. Nejprve v roce 2014 anektovala Krym a rozpoutala válku na Donbasu a posléze v roce 2022 zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Do ruských karet ovšem hraje i americký prezident Donald Trump, který mimo jiné prohlásil, že válku rozpoutala Ukrajina a že je Zelenskyj „diktátor bez voleb“.
