Volební kampaň v USA plní přeběhlíci

O politickou „migraci“ se bezkonkurenčně přičiňují kandidáti obou hlavních stran, demokratka Hillary Clintonová a republikán Donald Trump, historicky nejméně oblíbení aktéři listopadového prezidentského finále. Největší proud „běženců“, zdá se, prchá z Trumpova tábora.

Soudě aspoň z plejády zvučných jmen a důrazu, jímž odpírají podporu politickému novici, který v primárkách šokoval neomaleností, ale ani po triumfu a červencové nominaci nezmoudřel.

Příkladem je nedávný otevřený dopis 50 republikánských bezpečnostních expertů, podle nichž jsou Trumpovy výroky obecně a k zahraniční politice zvlášť výkřiky člověka, který nemá o světě ponětí a v Bílém domě by znamenal ohrožení bezpečnosti.

„Zjevně mu chybí základní znalosti o americké ústavě, zákonech a institucích a víra v ně i v náboženskou toleranci, svobodu tisku a nezávislé soudnictví,“ shrnuli ve svém stanovisku.

„Odmítat konvence politické korektnosti je něco jiného, než prokazovat naprostou neúctu k obecné slušnosti,“ zavelela k dezerci i republikánská senátorka Susan Collinsová, která jde k libertariánům.  Jiní republikáni nabírají nečekaný směr. Vyjadřují podporu Clintonové, a to včetně někdejších činitelů administrativy prezidenta George W. Bushe.

„Má zkušenosti a je oddaná americkým hodnotám rozvíjet ekonomiku, vytvářet pracovní místa a chránit Ameriku doma i v zahraničí,“ zdůvodnila Bushova poradkyně Lezlee Westineová. Další upínají naděje k zoufalému pokusu přebít Trumpa kandidaturou Evana McMullina, bývalého špióna CIA, který je veřejnosti zcela neznámý. Nicméně už spustil kampaň, a chce být konzervativní alternativou jak Trumpovi, tak Clintonové.

Jiní republikáni míří k Libertariánské straně Garyho Johnsona, bývalého republikánského guvernéra Nového Mexika. Ti, kteří zvolí Stranu zelených Jill Steinové, se ocitnou ve společnosti s demokraty, pro něž je Clintonová nepřijatelná.

„Jill a ne Hill!“ zní nové a chytlavé heslo především stoupenců 74letého socialisty Bernieho Sanderse, který v primárkách sice Clintonové pořádně zkomplikoval život, ale nakonec prohrál, a zůstali po něm mladí, které nadchl vizí ekonomických a sociálních reforem.

Preference Johnsona a Steinové poskočily na devět, respektive na pět procent, což je samozřejmě stále velmi málo, avšak v případě, že bude souboj Clintonové s Trumpem nakonec těsný, se může jejich význam znásobit. Zejména, když podle expertů je letos možné všechno. Bát se prý má víc Clintonová.

„Trumpovi voliči jsou hlavně Trumpovi, ale voliči Clintonové nejsou stále zcela spokojeni, že mají skončit hlasem pro ni,“ říká Patric Murray z univezity Monmouth. Určitě exotickým proudem politického hemžení v USA jsou zklamaní „obamovci“, kteří paradoxně spatřují v Trumpovi člověka, který zatřese zaběhnutými poměry ve Washingtonu, a přinese onu „naději a změnu“, když to nedokázal Barack Obama.

Jednou z nich je Lynette Andersonová, středoškolská učitelka z města Kenosha ve státě Wisconsin. Myslela si prý, že Obama dokáže hory přenášet. „Ukázalo se, že je stejný, jako ostatní. Věřím Trumpovi,“ citoval ji deník The Washington Post.